Třináct baladických próz přehled
* antologie
Autoři povídek: Zikmund Winter Václav Beneš Třebízský Alois Jirásek Josef Karel Šlejhar Karel Klostermann Růžena Svobodová Viktor Dyk Fráňa Šrámek Jaroslav Kratochvíl Karel Schulz Jaroslav Havlíček Karel Čapek Vladislav Vančura Třináct chmurných i ironických příběhů o lidských vášních, lásce i smrti je nasyceno sugestivní baladickou atmosférou a stává se tak strhující a dramatickou četbou. Uspořádala, doslov a ediční poznámku napsala Jaromíra Nejedlá. Bezplatná prémie edice Slunovrat za rok 1982.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Třináct baladických próz. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Chytily mě balady. Je to sice s podivem vzhledem k létu v plném proudu, ale i tak mi tato pozoruhodná sbírka balad českých autorů navodila melancholickou podzimní náladu. Asi za to může Glazarová.
.
Nezapomenutelná pro mě byla Balada z rokoka od Jiráska, tak vyvážená, tklivá, plná symbolů, krása (ten Jirásek mě začíná brát!). Karel Klostermann mě uhranul baladou Mrtví se nevracejí a Karel Schulz nadchnul Baladou o deštníku. Balada o Juraji Čupovi od Karla Čapka mi nedala spát... A co pak Winter, J. Havlíček, Vančura,...
.
Tahle kniha je takový zapadlý klenot. Poznala jsem díky ní nové spisovatele, na které si brousím zuby a pak ty ilustrace... Markéta Králová odvedla nádhernou práci. Jestli na tuhle knihu někdy narazíte, tak neváhejte.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Třináct baladických próz v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 9x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 12x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 1x |
Část díla
Amorek smrti
Balada o deštníku
1940
Balada o Juraji Čupovi
1929
Balada z rokoka
Dobrá míra
Autorovy další knížky
2009 | Thriller |
2008 | Tichá hrůza |
2020 | Nejkrásnější dárek |
2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Byl to dobrý záměr, ale editorsky se nepovedl. Dramaturgie této knihy je sice v doslovu vysvětlována a obhajována, ale už to, že editorka přiznává, že nejde o u mnohých z vybraných autorů o jejich silná díla, je smutné, že to ví. Díky těmto propastným rozdílům v kvalitě je pak celá kniha jen formálním spojením toho, čemu se snad říká balada, když je to tragické, až elegické, ale to je podle mně málo. Třeba Winterovy Dvě košile tam podle mně nemají co dělat - je to kraťoučká povídečka, jakýsi smutný okamžíček, vůbec jsem nedokázal číst Frantinu Jaroslava Kratochvíla, zvláštně plochá a bezvýrazná mi přišla Balada o deštníku od Karla Schulze a zklamal mne i Vladislav Vančura s Dobrou mírou. Mile mne překvapil Václav Beneš Třebízský s Kolednicí, která v sobě má skutečně tragiku zakletou již v samotné zápletce, nezklamal mne Alois Jirásek s Baladou z rokoka - plnobarevnou malou dobovou freskou, jak on to umí, a z předchozí četby už jsem znal pěkného Jaroslava Havlíčka s Amorkem smrti. Šlejharův Pohřeb, který tu jiní vychvalují i zatracují, mi přišel poněkud přepjatý, ale podle mne sem patří i s tím patosem, stejně jako Šrámkova Lavina. Čapkova Balada o Juraji Čupovi je známá z Povídek z jedné nebo Druhé kapsy, a má v sobě dílu morálního zamyšlení českého policajta tváří v tvář lidské síle, která přesahuje i zločin. Vrcholem pro mne byla Dykova Panenka, O velké vášni od Růženy Svobodové a Mrtví se nevracejí od Karla Klostermanna. Za tyto tři dávám tři hvězdičky. Jinak je to výbor nevyrovnaný úrovní i ponorem povídek, výběr autorů nemá žádnou vnitřní logiku a tematicky je to také mišmaš. Což u antologií může být, ale pojivo je zbytečně formální. Škoda.