Tvůrčí psaní 2 přehled
Markéta Dočekalová
Tvůrčí psaní II bezprostředně navazuje na první díl úspěšné publikace Tvůrčí psaní pro každého. Autorka detailně rozebírá a vysvětluje stavbu novely a krůček po krůčku vede čtenáře k jejímu zvládnutí. Podrobně se věnuje nejen problematice děje, ale také budování postav a jejich charakterů, tvorbě dialogů, správnému zvládnutí dramatického konfliktu a mnoha dalším aspektům tvorby dramatu. Lehce se dotýká i základních rysů různých žánrů, například hororu, detektivních a romantických příběhů. Teorii podává, podobně jako tomu bylo i u prvního dílu publikace, neobyčejně srozumitelnou a čtivou formou vycházejíc při svém psaní z letité praxe výuky oboru tvůrčího psaní. Bez nadsázky je možné říci, že učebnice takového rozsahu a hloubky dosud nebyla v oblasti tvůrčího psaní v České republice vydána. Publikace je vhodná jak pro čtenáře prvního dílu, kteří již netrpělivě čekají na slíbené pokračování, tak i pro kohokoliv, kdo již absolvoval nějaký základní kurz tvůrčího psaní. Vynikající je publikace i pro studenty vyšších odborných škol zaměřených na tvůrčí psaní a publicistiku. Spolu s prvním dílem tvoří publikace jeden z nejkomplexnějších kurzů tvůrčího psaní, který kdy byl v České republice knižně vydán. V kombinaci s prvním dílem je tak publikace vhodná i pro naprosté začátečníky.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tvůrčí psaní 2. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Knížka mě nebavila, pokud si chcete přečíst něco opravdu o psaní, tak šahněte po Kingovi. To je úplně jiná liga.
Co má tak člověk dělat? Přečte knihu, která se tváří, že ví nejlépe o tvůrčím psaní u nás na trhu, ale komentáře jsou jasné. Je otázka, zda nejde o review bombing lidí, kteří autorku nemají rádi nebo jenom nevěří jejímu případnému úspěchu. Více a více se ale bojím, že skupina negativně smýšlejících, mají asi pravdu. Jasně, gramatiku ovládat je důležité, stylistiku asi taky, měli bychom vědět, co nás čeká v nakladatelstvích, jak si počínat a že opakovat se je špatné. Ale to nám třeba řeknou už během prvních slohů na střední nebo i základce. Objektivně dokážu vidět, že si autorka někdy protiřečí a je v celku těžké u ní nalézt něco mezi. Taky její ostruhy jsou těžké. Když napíše King o literatuře, je asi jasné, že tomu bude člověk více věřit, než když to napíše někdo, kdo se pyšní seriálem Ulice. Navíc, když první jmenovaný má devízu dehonestace principu zápletky a autorka ji zde staví pomalu na piedestal. Co říci? Není od věci, si knihu přečíst, ale než jako bibli ji brát jako názor, ke kterému se musí přistupovat konstruktivně.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tvůrčí psaní 2 v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 62x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 6x |
v Mé knihovně | 42x |
v Chystám se číst | 16x |
v Chci si koupit | 10x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
tvůrčí psaníAutorovy další knížky
2006 | Tvůrčí psaní pro každého |
2012 | Rychle a bezbolestně |
2011 | Něco za něco |
2009 | Tvůrčí psaní 2 |
2004 | Fit maminka |
Druhé, přepracované a rozšířené vydání. Knihu jsem si pořizovala před lety s tím, že se dozvím něco nového, co mi rozšíří obzory a pomůže při tvůrčím procesu. Jenže nic obohacujícího nepřináší, a to říkám nejen proto, že se věnuji studiu bohemistiky, které mi umožňuje mnohem hlubší vhled do problematiky.
Není divu, že spoustu zde uváděných faktů vnímám s kritickým odstupem a nadhledem. Spíše než o psaní jako takové jde o prezentaci autorky a jejího "jediného a nejlepšího" receptu na to, jak vyrobit bestseller či rovnou stvořit "hvězdu literárního nebe"... ovšem za předpokladu, že bezpodmínečně dodržíme všechny ingredience a postupy, které nám v této své "tvůrčí kuchařce" blahosklonně nabízí. Svým dílem však sleduje jediný cíl: přesvědčit nás, že úplně nejlépe pro své tvůrčí ambice uděláme, když absolvujeme její "jedinečný" kurz, který asi nebude z nejlevnějších - talenty se přece cení, a každé úsilí něco stojí, že?
Ve druhé knize si ambiciózně klade za cíl přenést nás přes úskalí autorské tvorby a dovést nás k úspěšnému zavržení našich snah o vydání prózy většího rozsahu, novely nebo románu.
V deseti kapitolách nám vtlouká do hlavy, jak má naše práce co nejlépe vypadat: seznamuje nás s různými narativními postupy a způsoby výstavby textu, odkrývá principy fungování dialogů a radí, jak zacházet s fiktivními postavami.
Každé z témat pojímá stejným způsobem: napřed načrtne definici, poté naservíruje zvolené texty, které se suverénními tahy profesionálního "literárního řezníka" naporcuje na kousíčky, z nichž navíc "vypreparuje vadnou tkáň", aby odhalila, "co bychom měli vědět" - tedy to, co je jasné jako facka. Ještě nás zásobí "dobrými radami", a aby nás netrápily případné pochybnosti, ukončí téma cvičeními s klíčem k řešení. Často a ráda se ohání citáty z děl, která mají zaručit vysokou míru odbornosti, ovšem toto kritérium zrovna nesplňují: na prvním místě preferuje sebe a své zkušenosti, dále se odvolává na odkazy z Wikipedie. Bohužel vychází z poněkud zastaralé poetiky Josefa Hrabáka a jeho "Čtení o románu" a asi nejmarkantněji se snaží vyrovnat publikaci Davida Lodge "Jak se píše román" z roku 2003.
V závěru knihy přidává tipy pro pohodové psaní a rady ohledně smluvních podmínek vydání
Publikaci posílám dál: nijak mne neobohatila a nepřinesla nic nového: to, co hledám, si můžu dohledat v daleko lépe zpracovaných příručkách. Ocení ji spíše mladí studenti, nejistí ve svém tvůrčím procesu, kteří tápou ohledně výrazových prostředků - možná ji uplatní, pokud plánují účast v nějaké literární soutěži. Přestože je psaná profesionálkou, která vychází ze zkušeností, nasbíraných ve svých kurzech, jde pouze o její vlastní prezentaci. A jde o práci diletantskou, o čemž svědčí i nedostačující výběr sekundární literatury.
Navíc v rozporu s názvem knihy soudím, že tvůrčí psaní rozhodně není o nějaké mechanické tvorbě textů: postupy se možná dají naučit a nacvičit, ale nedostatek nadání a talentu se projeví a ve výsledku je to hned znát. Na závěr přidávám moudrá slova básníka a spisovatele Petra Hrušky: "Jako píšící člověk můžete mít úžasné téma, pozorovací talent, atraktivní kompozici, třaskavou pointu - a když máte mdlý, tuctový jazyk bez výrazu, je výsledek tristní." (Respekt, 48/24, str. 67 - 68)