Umírala mladičká přehled
Frans Eemil Sillanpää
Román Umírala mladičká je vlastně historií úpadku selského rodu Salmelů, která je uzavřena vyprávěním jímavého osudu Silji, dcery posledního hospodáře Kusty Salmela. Otec, který pochoval její matku i dva starší sourozence, dokáže Silji připravit šťastné dětství. Po jeho smrti slouží jako děvečka na cizích statcích. Drsná skutečnost první světové války se odráží v jejím hlubokém vnitřním životě jenom jako zlý sen. Zážitek první, i když krátké lásky posiluje chřadnoucí dívku v posledním létě jejího života.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1969 , PráceOriginální název:
Nuerena nukkunut, 1958
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Umírala mladičká. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (18)
Jejej, to mi to ale nesedlo.
Příběh by mohl být dobrý, ale já se tak trápila s tím stylem psaní, že jsem myslela, že to snad nedočtu. Ale, uff, zvládla jsem to. Jsem ráda, že mám přečteno, ale už nikdy více.
Pardon, pane Sillanpää....
Nechala jsem se zlákat vysokým hodnocením a pak jsem celou dobu litovala. Příběh a hrdinové by nebyli tak špatní, i když mě to nijak zvlášť neoslovilo. Styl mi vůbec neseděl a chtěla jsem kvůli tomu knihu odložit nedočtenou, ale ještě nikdy jsem nečetla nic z finské literatury a tak jsem byla zvědavá, zda mě autor přeci jen něčím nepřekvapí. Nepřekvapil.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Umírala mladičká v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 105x |
ve Čtenářské výzvě | 15x |
v Doporučených | 10x |
v Knihotéce | 87x |
v Chystám se číst | 39x |
v Chci si koupit | 6x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
smrt finská literatura osamělost společenské romány nešťastná láska život na vesnici Nobelova cena za literaturuAutorovy další knížky
1946 | Umírala mladičká |
1943 | Srpen |
1940 | Lidé v letní noci |
Zrození, život a smrt jedné mladé finské dívky. Popravdě zvláštní kniha. Nečetla se úplně dobře (ve smyslu plynule), ubíhalo to hodně pomalu, v první třetině jsem dokonce zvažoval, že to odložím. Nakonec jsem ale rád, že jsem to dočetl, protože to je zajímavý příběh (obzvláště ve třetí čtvrtině mě hodně bavil). Jen je psán trochu zvláštním stylem a někdy až lehce kostrbatě vrstvenými dlouhými souvětími, že to prostě neodsýpá, jak by člověk čekal. Takové finsky pochmurné, mrazivé a vlastně smutné drama.