Umírat v nitru přehled
Robert Silverberg
David Selig se narodil se schopností hledět do lidské mysli a srdce, odhalit pravdy ukryté v nejtajnějším koutku duše. S bezohlednou nenuceností využívá tento talent pro vlastní potěšení. A pak, jednoho dne, jeho síla začne umírat… Román, všeobecně uznávaný jako mistrovské dílo, je živý, uchvatný portrét člověka, jenž mrhal pozoruhodným darem supermana, který se musí naučit být obyčejným člověkem.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1994 , Laser-books (Laser)Originální název:
Dying Inside, 1972
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Umírat v nitru. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (21)
Příběh telepata,který ztrácí své schopnosti,je zřejmě nejznámějším,ale pro mne také nejnáročnějším románem mého oblíbeného Roberta Silverberga.
Čtete v myslích lidí kteří vás míjejí,stejně jako v myslích lidí vám nejbližších.Tohle Davidu Seligovi zničí život.Přehrabovat se někomu v myšlenkách,se až příliš podobá zahanbujícímu šmírování.Kdyby o tom ti lidé věděli,takového člověka by roznesli na kusy,doslova nebo obrazně.Možná pro tuto atmosféru viny a hanby,a také neschopnosti svého daru-prokletí využít,je četba románu tak těžká a znepokojující.Většina lidí okolo nic jistě neví,ale tuší,nebo spíše cítí.A telepat zoufale bojuje a snaží se udržet si svou schopnost,i když ví že je za všemi jeho selháními,za lidmi kteří od něj odešli.
Zřejmě pro navození této atmosféry viny a zahanbení je román místy zbytečně až pornograficky popisný a vulgární.Ale ve smiřujícím a očistném konci už zase poznávám Silverberga,tak jak jeho knihy mám rád.
Davide.
Davide Seligu.Tenkrát,co jsem se ponořil poprvé do tvých peripetií a úžasných starostí s tvojí myslí v Tvé hlavě a co jsi poté pronikal i do jiných myslí i hlav.To jsem si vážně užil to ti povím.
Do té doby,jsem toho zase neměl až tolik načteno,co se týče scí-fek,tak úplně stejně.
Ted tedy s dojmem velmi oblíbené knihy,jsem vstoupil podruhé.A nebylo to už takové,jako tenkrát.Pěkně si mě nechal topit s těmi vypsanými semestrálky.Dopodrobna vylíčenými pasážemi a zdlouhavými,tak tam už to taky nebylo ono.Zato s tím Kafkou jsi na to kápnul.Toho si dávám dodnes a objevuju ty jeho spirály duše.
Je vidět,je jasné,že Umírat v nitru je ovlivněno šedesátkama i se začátkama sedmdesátek si nezadá.Sexuální svoboda,nějakej ten speed či LSD,volnost myšlenek atd.
No tenkrát si se mě zadral více pod kůži.A není to rozhodně jenom tím,že vím co se stane v ději dopředu.Mám z toho jen jinej dojem a ty se hold mění stejně jako lidské psýché.Ne,že by to nebyla pořád sranda s tvýma hláškama.Ty tvoje perly s vklouznutím telepatickým v době kopulujících dvojic taky nejsou k zahození.Pořád je to špica psychoška s nahoru-dolů dějem,zpátečkama a vzpomínkama a zamotaností myšlenek.
Dobrá,dobrá tedy.Přeci jenom se nedá popřít spoustu věcí.Působivé stále,to rozhodně.V rámci žánru je to tutovka.Pokud chcete více takových sáhněte po podobné Pusté duši od Dana Simmonse.
Ta obálka je pořád povedená.Rozhodně zaujme na první pohled.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Umírat v nitru v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 165x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 17x |
v Knihotéce | 121x |
v Chystám se číst | 68x |
v Chci si koupit | 9x |
v dalších seznamech | 6x |
Štítky knihy
psychologie telepatie vzpomínky psychologické příběhy melancholie
Autorovy další knížky
1998 | Pozitronový muž |
1993 | Příchod noci |
1992 | Proti proudu času |
1994 | Dítě času |
1992 | Muž v labyrintu |
Byť je Robert Silverberg považován za velikána sci-fi žánru, jeho one man show Umírat v nitru si toho ze sci-fi bere opravdu málo a soustředí se v první řadě na člověka samotného. David Selig se narodil s mimořádným darem (za jistých okolností by se dalo říct i požehnáním), jenže ho celý svůj život skrýval a dost možná i promrhal na laciné sebeuspokojení. Nyní se musí vyrovnat s tím, že ho ztrácí. Jeho přerod v obyčejného člověka je trýznivá, vyostřená a hluboce sebezpytující studie osamělosti lidského jedince uprostřed davu. Silverberg si pohrává s Kafkou, Sofoklem, Aischylem i Euripidem. Dívá se na svého hrdinu zevnitř i zvnějšku a nešetří ho ani v jednom případě. Ostatní postavy jsou jen stíny v pozadí, protože tohle je sonáta jen pro jedny housle - nitro Davida Seliga, v němž se myšlenky a činy ostatních zrcadlí a odráží, hnětou a zpracovávají. Pokud jste vzali knihu do ruky kvůli dobrodružství, nemohli jste se více zmýlit, ale je-li vaší parketou psychologie, budete jásat.