Úzkosti a jejich lidé přehled

11.03.2025

Co mají společného praštěná makléřka, ředitelka banky, postarší pár, těhotná žena, chlap s plyšovou králičí hlavou a individuum v lupičské kukle ? :-D Jeden byt na prodej a nepovedená bankovní loupež. To je všechny spojuje :-)

Je neuvěřitelné, jak málo stačí někdy k tomu, aby se člověk ocitnul na úplném dně. Jak málo stačí, aby se celý váš život během pár vteřin obrátil vzhůru nohama.

Když jsem si přečetla knížku Muž jménem Ove, tak jsem se zamilovala do stylu psaní autora :-) A musím říct, že nezklamal ani teď.

Knížka vypráví o tom, jak jsou někdy lidské osudy zamotané a propletené a jak málo stačí, aby se to všechno totálně podělalo...a naopak jak málo stačí k tomu, aby se vše obrátilo k lepšímu :-)

Bavila mě zápletka, bavily mě charaktery jednotlivých postav a bavila mě kniha jako celek :-) Opět zde dostaneme i nálož sarkastického humoru, ale také nejednu ukázku mezigenerační propasti, z čehož opět vznikají velmi zábavné konverzace :-D Doteď jsem třeba netušila, že je něco špatného na tom být ze Stockholmu :-D

Fredrik Backman je jedním z mých oblíbených autorů a každou další jeho přečtenou knihou, mě v tom utvrzuje :-)

01.03.2025

Hned od začátku mě kniha velmi bavila a cca první třetinu jsem z ní byla opravdu nadšená. Bylo tam spousta vtipných a výstižných postřehů z běžného života - skoro takový komediální stand up. Samotný děj byl bláznivý, ale správným způsobem. Mnohokrát jsem se dokonce nahlas smála. Věřím, že velkou zásluhu na tom má i Otakar Brousek ml., který skvěle načetl audioknihu.

Čím více jsme se nořili do hlubin této komediální scénky o přepadení, tím více se objevovala i vážná osobní témata jednotlivých postav, ale i ta byla pojatá s humorem. Dát knize plných 5 hvězdiček mi ale překazilo závěrečné rozuzlení celého toho zamotaného klubka, které nám autor záměrně rozmotává velmi pomalu a chaoticky (v tomto případě to ale není stížnost - byla to z jeho strany fajn hra se čtenářem). Rozuzlení působilo totiž trochu překombinovaně a tak nějak jednoduše - ve stylu: milé děti, všechno dobře dopadlo a žili šťastně až do smrti. Sice to vlastně k příběhu a stylu vyprávění možná i sedělo, ale čím dál jsem se v příběhu posouvala, tím víc mi tam chyběly ty WOW vtipné hlášky a momenty, které kniha měla na začátku, a bylo to spíš mírně patetické. Ale za přečtení/poslechnutí to rozhodně stojí!

"Novináři už na místě byli - nebo to možná byli jen sousedi a zvědavci - v dnešní době je těžké je odlišit, když si všichni všechno natáčejí, fotí a dokumentují jakoby každý z nás byl samostatný televizní kanál."

"Láska bolí. Možná proto jsou srdíčka špičatá, když je malujeme."