Let nočních dravců přehled

18.10.2024

Když teď celou midkemijskou sérii čtu znovu, je daleko více vidět, jak se Feist neustále opakuje, používá stejné vzorce a nerozpakuje se vykrádat sám sebe.

Tedy už nejméně počtvrté sledujeme výchovu dalších mladíků, aby se stali schopnými muži, tentokrát jako agenti Konkláve, kteří vlastně ani neví, že pro Konkláve pracují. Tito dva mladíci pak nemají žádné legendární schopnosti jako Pug či Thomas, nebo výjimečné nadání jako Spár. Jsou jen přiměřeně schopní. Pokud by šel Feist dále touto cestou, tak bychom se mohli příště dočkat série, kdy hlavním hrdinou příběhu bude schopný žebrák nebo neschopný nádeník. Ale už teď to začíná být trochu nezáživné.

Feist pak zde převařuje další vyčpelá témata ze svých předchozích knih. Znovu se tedy setkáme s fanatickou sektou vrahů, znovu je zde záměna těl nebo nebezpečné intriky u keshanského dvora. A opět je zde v pozadí všeho absolutní zlo, které není obyčejný smrtelník schopen pochopit.

Feist se pak dostal do vlastní pasti tím, že Puga, Thomase a další postavy učinil příliš mocnými. V posledních dílech to pak vyřešil tím, že tyto mocné postavy uměle oslabil prostě jen tím, že najednou už nejsou tak mocné, jak je původně popsal. A to je spisovatelská berlička, která se mi zejména při druhém čtení opravdu nelíbí.

Další takovou neoblíbenou berličkou je pro mě i to, že se Feist nebojí své dějové zvraty opakovaně vysvětlovat tím, že to, co jsme se v minulosti dozvěděli jako pravdu, na které byl vystavěn příběh předchozích sérií, odhalí jako lež. Možná by to mohlo fungovat jednou, jestliže to měl autor takhle od počátku vymyšlené, ale ne, když si to vymyslí dodatečně, protože se mu to nehodí pro další příběh. Feist si tak opakovaně boří své vlastní kamenné hrady, jako by po celou dobu byly z písku, aby si vystavěl na stejném místě nový hrad. Jenže čtenáři už po takových zkušenostech nevěří, že je tento hrad postaven z kamene a jen čeká, jaký nový poryv větru zboří tento nový.

19.09.2023

Docela dobré čtení které mělo ten správný spád