Vazači zhouby přehled

27.08.2024

Tato kniha z běžné produkce Golden Dog trochu vyčnívá. Jde to znát už z obálky, která sděluje, že nejspíš půjde o pohodový fantasy příběh ve stylu dračáku. A paradoxně nemám problém s tím, že to tak vůbec není; dokonce mě i těší, že kombinace obálky i anotace mi jednoznačně určila, s jakými charaktery budu mít tu čest. Tohle je totiž typ knihy, která s postavami stojí a padá. V tomto směru se však ukázalo, že takový magistr Skelen je sice hybatelem děje, ale slouží čtenáři spíš k tomu, aby občas měl zprávy i z druhé strany barikády. Abych to upřesnil, tato kniha je jedno velké fantasy válečné tažení (naštěstí v temných a krvavých barvách, takže pro mě stravitelné), kde se však o titulní Zhoubě mnoho nedozvíte. Je to jako výsek historie jiné reality (což je v pořádku) s dobře napsaným začátkem a tak trochu rozporuplným koncem.
Místy mi tady totiž hapruje logika. Nejvíc to bylo znát na postavě Coriela, který je sice brilantní taktik, ale ve své genialitě nedokáže pochopit podstatu tohoto svého talentu (a musí mu to vysvětlit vypitý trpajzlík). Snad se zde projevuje i to, že válečná literatura není mým šálkem černého čaje a tak mě více bavila nábožensko-politická linka. Rozhovory mezi Velehlasem a Jiskrou měly prostě náboj. První jmenovaný byl zpočátku můj favorit (později se to překlopilo k Jiskře) a ke konci se postaral i o „Wat-d-fááák!?“ moment; bohužel pak autor nedokázal onen zvrat uspokojivě vysvětlit, čímž pro mě celou tu linku zabil. Zůstává tak Věčná Jiskra, která je jednoznačně nejlepší a nejemotivnější postavou celé knihy s relativně uspokojivým koncem. Závěrem musím přiznat, že epilog jsem příliš nepobral (respektive mi neřekl nic nového a zbytek mě spíš zmátl). Ale na druhou stranu jsou zde skvěle hláškující trpaslíci, možnost pátrat po špehovi (odhalil jsem správně) a hodně se mi líbí netradiční font, jakým je psán hlas Stvořitele.
Doporučuji méně rozmlsaným čtenářům fantasy, kteří preferují temnější odstíny příběhů.

21.01.2024

Knížka je tenoučká a myslela jsem, že ji budu mít rychle přečtenou. To úplně nevyšlo kniha se mi četla špatně, což mohlo být i zvláštním stylem psaní a stylem jazyka.

Navíc mi téměř celou dobu čtení přišlo, že mi něco v knize chybí, nějaká důležitá informace... Přišlo mi, jako bych četla druhý díl bez znalosti prvního, kde by bylo popsané, jak funguje svět, kde se vzala nákaza apod.

Příběh je vyprávěn z úhlů pohledu všech hlavních postav, které se doplňují. Některé jsou výpravnější, některé filozofičtější, ale všechny jsou zajímavé.

I když mě kniha úplně nezaujala, jistě si své čtenáře najde. Doporučila bych hráčům Dračího doupěte a fanouškům epických fantasy bitev