Ve službách krále Reginalda přehled

10.07.2024

Tenhle kousek jsem si zahrál znovu asi po 20 letech a dýchla na mě samozřejmě nostalgie. Jediné, co jsem si matně vybavoval, než jsem se do něj znovu pustil, byly jakési stáje, kde se dalo leccos užitečného najít, a pak scéna v místnosti s látkou, ve které jsem usnul a pak se měl rozhodnout, zda vstát nebo zůstat ležet, přičemž jedna z možností vedla k zásahu šípem do břicha. A nakonec dojemný obrázek, který se mi po letech připomněl a kvůli kterému všechna ta námaha stojí za to: Tři postavy kráčející vstříc vycházejícímu slunci a ztrácející se v záplavě světla. "Jedna hřmotná a ramenatá, jedna útlá a dlouhovlasá a jedna... jedna gobliní."

Teď po letech (a zkušenostech s jinými gamebooky) mám z hraní rozporuplné pocity. Příběh je bezesporu originální a zajímavý. Herní systém je propracovaný a logický (gamebook je odleskem Dračího doupěte). Oproti Fighting fantasy je prosté Umění boje složeno z více veličin (zbraň, zbroj, sebevědomí - které roste poraženými nepřáteli). Prozkoumávání lokací není jednosměrné - dá se chodit sem tam kudy chcete a opakovaně se vracet. Škoda, že spoustu dveří a místností je tu jen do počtu a jejich prohledávání je většinou zbytečné. Přejít z jedné části chodby do druhé je někdy zbytečně rozfázované a zabere spoustu listování odkazy. Je fajn si kreslit mapu, ať vám průzkum Orlího hrádku a jeho gobliního podzemí nepřipadá tak bezesmyslný a usnadní vám průchod. Ve srovnání s jinými gamebooky není obtížnost vysoká - prohledávání hradu je bezpečné a klíče, které potřebujete, nakonec chtě nechtě najdete. Neexistuje tu riziko náhlé smrti při špatném rozhodnutí. Po soubojích či pastech jde celkem dobře doplňovat ztracené životy.

Plusy: Postupné vylepšování útočné a obranné výbavy (hrdina cítí, jak sílí). Vyslovená možnost si hru "uložit" po první části před sestupem do podzemí. Zajímavě vykreslená postava spojence Episoma (gobliního filosofa, mága a alchymisty v jednom). Autorův smysl pro humor a nápaditost (např. vynález, který předběhl dobu: kolečkové rusle - ne, nejedná se o překlep). Když už se vyskytnou delší textové pasáže (kterých by mohlo být víc), tak obsahují barvité jazykové prostředky. Vhodně naznačená líbačka s Martou. Dva (dobré) alternativní závěry.

Mínusy: Méně soubojů, než bych čekal, kde by se dala nabušená výbava zúročit. Málo předmětů, které by se daly zužitkovat lépe, než je za pár drobných střelit vetešníkovi. Občas překlepy. Hodně hlušiny.

Zábavnost: 7/10
Obtížnost: 2/10

24.02.2021

Z tohoto gamebooku jde vyloženě cítit láska k Dračímu doupěti. Zprvu hodně připomíná jeden z ranných českých gamebooků (Zlodhův hrad), ovšem osobně mi tento kus přišel živější, promakanější a s vybalancovanějšími pravidly.
Na druhou stranu, tuhle knihu zabíjí množství přebytečných odkazů. Příkladem není jen ona nezapomenutelná (CVAK!) zapasťovaná chodba (kde jsem při prvním průchodu zhynul s bláznivým smíchem na rtech), ale i při bloumání po mnohých částech hradu či jeho podzemí. Pokud přejít z jednoho konce chodby na druhý trvá pět zastavení, kdy se nic neděje, poněkud to ztratí šmrnc. Přitom sloučením některých kroků do jednoho bodu by nic nezmizelo a hra by získala na plynulosti.
I přes tuto „kostrbatost“ však knihu hodnotím velmi slušně. Příběh vtáhl, obtížnost byla snesitelná a RPG prvky fungovaly. Máte-li možnost si tento gamebook zahrát, směle do toho - starý Episomos jistě rád uvítá dalšího návštěvníka...

(CVAK!)