Věci, které ztrácíme přehled
Petr Borkovec
„Ty jednou někde necháš vlastní hlavu! Minule klíče, včera šála – a teď sluchátka! Na co prosím tě myslíš?“ Leporelo o věcech, které často ztrácíme. Které zapomínáme ve vlaku, ve škole, na plotě, v obchodě nebo kdovíkde. O věcech, s nimiž se už neshledáme...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Věci, které ztrácíme. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Moc hezké, leporelo je vynikající věc, dětské ručičky obracejí strany sem a tam a knížka je pořád hezká a pohromadě. Verše se nám opravdu líbí, co my toho už podobně poztráceli! Beru to teď vlídněji, když se domů vrátíme jen s jednou rukavickou, bez čepice nebo s vrabcim hnízdem místo culiku.
Nenapadlo by mě, že se zamiluji do leporela. :) Ale jak to tak bývá, Borkovce nemilovat nelze a platí to i u této dětské knihy. Navzdory tématu je to kniha veselá a po jejím přečtení mám chuť ztracené věci hledat a zjišťovat, jaký je jejich příběh. Za leporelo děkuji Meandru, který mi knihu poskytl k recenzi.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Věci, které ztrácíme v seznamech
v Přečtených | 24x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 6x |
Autorovy další knížky
2021 | Sebrat klacek |
2017 | Lido di Dante |
2018 | Herbář k čemusi horšímu |
2019 | Petříček Sellier & Petříček Bellot |
2012 | Milostné básně |
Jedna z nejhezčích dětských knih. Samotný nápad, udělat knihu o ztracených věcech, je skvělý. Téma si přímo říká o verš. Básně jsou jemné, hravé, přímočaré. Kniha se dá bez problémů číst s dvouletým dítětem (které si pak ještě dva dny říká: "sponky, sponky, sponky"). A nemusí se kvůli tomu vzdávat ani náročnějších figur (např. aluze na Sládkovu Lesní studánku nebo hry s přítomností/absencí rýmu).
Jazykově skvělá záležitost, která by ale sama za sebe (právě pro svou neokázalost) jen těžko obstála.
Ale tato kniha má autory dva, jelikož ilustrátorka Stibitzová je zde opravdu regulérní spoluautorkou. S jinými ilustracemi už si básně téhle knížky nedokážu ani představit.
Výsledné dílo je prostě nádherné a dá se číst a prohlížet stále znovu.