Moudrost davů přehled

07.10.2024

(SPOILER) Proč chci napsat zde vůbec nějaký komentář? Protože po tom, co jsem dočetl tuto trilogii, nastala situace, kdy si člověk říká: ,,A teď se mi dlouho nebude chtít číst nic jiného." Jednoduše jsem nadšen a chci tuto trilogii doporučit všem váhačům. Ať se jde bodnout tlustej skřet se svými nedokončenými trůny. Joe se s tím nesere. Žádný zbytečný, nudný pasáže. Je to autor, co umí škrtat a předat čtenáři jen to podstatné. Trilogie je historicky odzkoušená, tak proč to natahovat. Výhodou je samozřejmě pro čtenáře, když zná příběhy předchozí, ze stejného světa, ale zde to není nutné... to už se, ale opakuji. A tak dávám s čistým svědomím, plný počet a neuberu ani hvězdičku (fakt dál už nečtěte, jestli nemáte za sebou všechny knihy - to co zde napíšu, bude opravdu plné spoilerů, protože se nehodlám krotit a věci zaobalovat), jako Knihomlok2015, i když jí rozumím. Věděl jsem, že to přijde a přesto jsem si namlouval, že to může skončit jinak. Ale lhal jsem si do kapsy. Orso byl k tomuto konci předurčený. A ne, není to jen kniha. Hrozně mě to vzalo a vadilo mi to. A jak jsem neměl rád Lea na začátku, tak mi z něj bylo teď na blití a v duchu jsem na něj plýtval všemožnými sprostými slovy. Ten okamžik, kdy skončil s Forestem, jsem myslel, že vyskočím z kůže. Nesnáším Abercrombieho, který oživí postavy v příběhu, vy si je zamilujete a pak vám je zapíchne. Je to zase jedna z těch spisovatelských příruček, která funguje a příběh by se klonil k naivitě, kdyby autor postavy nechal žít a zajistil jim hezký konec. Já to vím, co čekat jiného od Lorda Grimdarka, ale přesto.. No, takže zpátky k této knize konkrétně a o kousek dál - ke konci knihy druhé. Já si totiž přečetl o Orsovi spoiler už při čtení první knihy. Psal tam jeden týpek v angličtině, proč Leo nedal Orsovi milost. Ihned jsem přestal číst a snažil jsem se utopit to někde hluboko. No a když jsem přešel tedy na konec té druhé knihy, snažil jsem se toto zjištění přiřadit k této situaci a nalhával jsem si, že neumím tak dobře anglicky a pomotal jsem to. Jenomže při čtení třetího dílu mi došlo, že konec je bohužel nezvratný. Naštěstí se toho v knize dělo tolik, že se s tím dalo žít. Třeba Savine. V prvním díle jsem si jí oblíbil. V druhém díle mi ta postava strašně nesedla. No a ve třetím se vyšvihla na pozici oblíbenkyně. Ne té největší, to prostě nejde, ale vysoko. Alespoň po té popravičce přišlo malé škodolibé zadostiučinění a Leovi trochu splasklo. Co se týče Rikke, tak ta mě taky bavila. Především s tím svým vychytralým plánem (tedy lepším, než míval Baldrik z Černé zmije). No a co teprve oblíbenec z první trilogie Glokta se svým plánem. A pak tu byly ty vedlejší postavy, bez kterých by to nešlo. Jako Hildi, Tunny, Gorst, Broad, Zuri, Vic, Třesavec, JETEL (největší oblíbenec, kterého mi ušetřil), atd. A hlavně. Fantasy od Abercrombieho, nejsou o dráčcích, kouzlech a zlých obludičkách. Nejděsivější je zde DAV lidí. Vždycky byl, je a bude nejděsivější. Lidé se v davu mění na bezmozky, kde i zombie jsou přátelštější. Jejich nejhorší skutky se skryjí v beztrestné anonymitě. A každý prohřešek si ospravedlňují společným bojem za svobodu. Většina má vždycky pravdu a k do se postaví proti, bude nemilosrdně udupán, i se svými argumenty. Bezmoc lidí, stojící proti rozběsněnému davu je hmatatelná a čtenář se s ní dokáže ztotožnit. Za mě tedy nejlepší výběr monstra. A už to uzavřu. Jedna z nejlepších trilogií, v poslední době, co si pamatuju.