Veľký náčelník Tokeah přehled
Charles Sealsfield
Charles Sealsfield vzbudil svojím románom, v ktorom realisticky stvárňuje život severoamerických Indiánov (vyšiel po anglicky v roku 1828 a po nemecky v roku 1833) veľký rozruch - získal si síce veľa čitateľov, no oficiálne kruhy ho prijali s veľkou nevôľou. Príčinou tejto nevôle bolo, že jeho "indiánka" bola iného typu ako indiánky súčasných spisovateľov, ktorí Indiánov buď idealizovali, alebo ich opisovali ako krvižíznivé beštie.... celý text
Dobrodružné Literatura česká
Vydáno: 1963 , Mladé letáOriginální název:
Tokeah oder die weisse Rose, 1828
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Veľký náčelník Tokeah. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Zájemcům o indiánskou tematiku (ale nejen jim) lze knihu klidně doporučit. S malým upozorněním, že kniha byla napsána ve dvacátých letech 19. století, čemuž také odpovídá příběh a styl vyprávění. Ale Coopera čteme (někteří) také dodnes. Kdo by se s archaickým podáním přece jen tak úplně nesžil a přesto by chtěl vědět, o čem to je, může sáhnout po stručném převyprávění Arna Krause s názvem Dívka od řeky Natchez.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Veľký náčelník Tokeah v seznamech
v Přečtených | 13x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 30x |
v Chystám se číst | 6x |
v Chci si koupit | 1x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1992 | Rakousko, jaké je |
1964 | Tokeah aneb bílá růže |
2006 | Kniha o kajutě neboli Charakteristiky národů |
1944 | Prérie u Jacinta |
2014 | Nathan, předák squatterů / Záhrobní dluh |
(SPOILER) pozůstatek podivného dědictví. Souhlasím s předchozím komentářem, že kniha je psaná velmi archaicky. To by až tak nevadilo. Ale jak jsem před chvílí u Taika psala o nedostatku citu, tu se zas autor doslova vyzuřil - postavy se neustále zmítají v nějakém citovém pohnutí. Rozervaní omdlévají...Bílá Růže vyrostla mezi indiány a přeci byla taková "marná". Všichni "bílí" hrdinové se taky chovali dost neuvěřitelně - stále se jen smáli, vtipkovali, nejlépe v ohrožení života. Kniha navíc končí stranou 140, a chybí předpokládám poslední stránka. Končí momentem, kdy El Sol odváží mrtvého Tokeaha k pohřbení na území Komančů, v půlce věty, přerušen čárkou...(mladý náčelník Komančů opakovaně označován za mladého Mexičana...)
Četlo se nedobře, i styl byl takový nějaký kostrbatý. Pointou je boj indiánů za svá práva a území, "dobrotivost" bílého muže s ohnivou vodu a falešnými sliby, a zánik jedné civilizace.
Jedna hvězda navíc za krásné ilustrace.