Virus, ze kterého šílíme přehled
Bernard-Henri Lévy
Dlouhý esej z pera předního současného filozofa reflektuje tzv. covidovou krizi, již nazývá První světový strach. Ohrožuje nás – základy evropské civilizace – více nemoc, nebo to, jak na ni reagujeme? Co nám tato kritická situace odkrývá o nás samých a naší vůli nechat sebou manipulovat? Jeho rozhněvaná reflexe připomíná nezrušitelnost lidských závazků a podstatu odpovědnosti za otevřenost světa.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje Zdravotnictví
Vydáno: 2020 , KalichOriginální název:
Ce virus qui rend fou, 2020
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Virus, ze kterého šílíme. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Racionálny pohľad na túto zvláštnu dobu. Jedna hviezda dole za pasáže, ktoré sa venovali Francúzskym pomerom konkrétne a ktoré ma až tak nezaujali.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Virus, ze kterého šílíme v seznamech
v Přečtených | 25x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 9x |
v Chystám se číst | 10x |
v Chci si koupit | 3x |
Štítky knihy
strach manipulace (psychologie) krize pandemie koronavirus, covid-19
Autorovy další knížky
2022 | Veřejní nepřátelé |
2019 | Říše a pět králů: Ústup Západu a osud světa |
2020 | Virus, ze kterého šílíme |
2006 | Americká závrať |
2003 | Sartrovo století |
"Království za roušky"
Svět zamořila španělská chřipka s 50 miliony mrtvých, v minulém století to byla například asijská chřipka (pocházející z Číny) s 5 miliony nebo hongkongská chřipka s 1 milionem mrtvých. Katastrofy tohoto druhu tak existovaly vždycky. Lévy se ve své eseji zamýšlí proč právě covid způsobil pandemii nejen chřipkovou, ale i pandemii strachu, či spíše děsu a hrůzy. Celé národy po světě se více či méně dobrovolně nechaly pozavírat ve svých domovech na dlouhé týdny, měsíce a někde i roky. Různé země, různá opatření, různá míra represí, a to až po střelbu do těch, jež porušují karanténu. A tak se nabízí otázka, zdali nešlo pouze o přenos viru, ale i přenos virální, tedy efekt způsobu informování a reakcí. A proč. Umírali a umírají tak nejen lidé, ale i humánní principy a ideje. A utvrzovaly režimy.
6 612 000 tisíc obětí viru covid-19; 635 537 700 nakažených od propuknutí pandemie. Ano, čísla jsou (jakkoliv zastaralá) ohromující. Stejně jako přijatá opatření a omezení pohybu, práce, ekonomických aktivit, vyjadřování, sdružování, náboženských a jiných sociálních aktivit nebo absolutní sledování pohybu osob očkovaných přes aplikaci tečka i neočkovaných přes poskytované seznamy lidí, s nimiž se setkal nebo setká. A boom sledování se navzájem občany, kteří se udávají podle toho kdo - kde - kdy - proč - s kým byl. S tím byla spojena nezbytná stigmatizace nakažených nebo neočkovaných jedinců. Izolaci si vysloužili všichni, nemocní i nepřizpůsobiví. A sociální sítě se staly antisociálními, plné příkazů, zákazů, nadávek a výhrůžek, panických výkřiků a paranoidních smyšlenek. Jednoznačnými "premianty" se stávají Rusko a Čína. Ale zdaleka nejen ony. Lévy v eseji nezapomíná ani na maďarského "Caesara" a řadu dalších. Bezpečnost se stává synonymem pro zdraví. Je potřeba vzdát se svých svobod, protože jinak přece nebude možné jedince před virem ochránit. Jenže "život není životem, když je jenom život", glosuje Lévy situaci citací jedné židovské moudrosti. Amen.
P.S.: přišla válka, zmizel covid...