Vítr v piniích přehled

17.03.2024

Práce s jazykem je opravdu skvělým počinem, stejně jako korektury. Příběh nebyl špatný, ale jako čistá fantasy by pro mě bylo těžké ho zařadit. Filozofický nádech byl dobrou kulisou, ale pochybuji o funkčnosti celku. Určité pasáže byly velmi zmatečné, stejně jako začátek,jinak se jednalo o dobře čtivý zážitek.

24.07.2022

U českých knih žijících autorů se obvykle snažím rozepsat (protože si to čtou), ale tady nevím, co bych mohla napsat a ještě to nezaznělo. Kniha se mi líbila, bavila mě, ale nepředčila moje očekávání. Po jazykové stránce určitě nejvypiplanější fantasy, kterou jsem letos četla. Obdivuji, když někdo dokáže i při velkém množství postav udržet specifika jejich vyjadřování. Živé popisy. Autoři se na tom "vyblbli". Z celé knihy dýchá, jak je to bavilo.

Co se postav týče, bylo hned od začátku jasné, že je to převážně "Kanonfütter". Kdo dnes začíná s tolika postavami, aniž by jim předem napsal epitafy? Málokdo. Zatracený influencer Martin (i když ten je vlastně asi předem neměl, jinak už by to dopsal). Vývoj postav, práce s charaktery, všechno prima, jen jsem si k těm postavám úplně nehledala cestu, protože jsem předpokládala, že to s nimi nedopadne dobře a jejich starosti budou mít otevřený konec. A také ano. Vlastně u nikoho není jasné, co byly jen vidiny a co se odehrálo. Třeba u Maodana. Císař Erak to mohl stejně dobře udělat a stejně dobře mohlo jít jen o Maodanovu "zelenou tvář". Ta jehlice byla ostatně to jediné, co mě v celé knize rozrušilo. Kolik takových bylo a je a kvůli čemu? Z pohledu čtenáře jsem rozčilená, že to nebylo jasné a jednoznačné, ale kdybych byla autorem, konstruovala bych Maodanův příběh stejně.

Poměr rozsahu cesty a rozuzlení považuji za nepoměr, takže za mě to Michael dvojici sebral buď příliš pozdě nebo příliš brzy.

Na závěr mě překvapilo, že autoři zvažovali související romány o postavách, které mě zaujaly nejméně. Ještě ten Závoj a meč možná, ale je mi záhadou, co by chtěli psát o příběhu Ituana po Asun Gholu.