• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Jakub D. Kočí

Vítr v piniích

„Práce s jazykem je opravdu skvělým počinem, stejně jako korektury. Příběh nebyl špatný, ale jako čistá fantasy by pro mě bylo těžké ho zařadit. Filozofický nádech byl dobrou kulisou, ale pochybuji o funkčnosti celku. Určité pasáže byly velmi zmatečné, stejně jako začátek,jinak se jednalo o dobře čtivý zážitek.“... celý text
— niki-chan

---

A jiné básně

„Nějak mě ty verše neoslovili. Cítím z nich tesknotu, smutek. Samí havrani, vrány a krkavec. Taky krev.“
— Nočnípták

---

Vítr v piniích

„U českých knih žijících autorů se obvykle snažím rozepsat (protože si to čtou), ale tady nevím, co bych mohla napsat a ještě to nezaznělo. Kniha se mi líbila, bavila mě, ale nepředčila moje očekávání. Po jazykové stránce určitě nejvypiplanější fantasy, kterou jsem letos četla. Obdivuji, když někdo dokáže i při velkém množství postav udržet specifika jejich vyjadřování. Živé popisy. Autoři se na tom "vyblbli". Z celé knihy dýchá, jak je to bavilo. Co se postav týče, bylo hned od začátku jasné, že je to převážně "Kanonfütter". Kdo dnes začíná s tolika postavami, aniž by jim předem napsal epitafy? Málokdo. Zatracený influencer Martin (i když ten je vlastně asi předem neměl, jinak už by to dopsal). Vývoj postav, práce s charaktery, všechno prima, jen jsem si k těm postavám úplně nehledala cestu, protože jsem předpokládala, že to s nimi nedopadne dobře a jejich starosti budou mít otevřený konec. A také ano. Vlastně u nikoho není jasné, co byly jen vidiny a co se odehrálo. Třeba u Maodana. Císař Erak to mohl stejně dobře udělat a stejně dobře mohlo jít jen o Maodanovu "zelenou tvář". Ta jehlice byla ostatně to jediné, co mě v celé knize rozrušilo. Kolik takových bylo a je a kvůli čemu? Z pohledu čtenáře jsem rozčilená, že to nebylo jasné a jednoznačné, ale kdybych byla autorem, konstruovala bych Maodanův příběh stejně. Poměr rozsahu cesty a rozuzlení považuji za nepoměr, takže za mě to Michael dvojici sebral buď příliš pozdě nebo příliš brzy. Na závěr mě překvapilo, že autoři zvažovali související romány o postavách, které mě zaujaly nejméně. Ještě ten Závoj a meč možná, ale je mi záhadou, co by chtěli psát o příběhu Ituana po Asun Gholu.“... celý text
— Zelený_Drak

---

---

Vítr v piniích

„Vítr v piniích je zvláštní kniha. Mnohem více duchovní než fantastická, rozměr pouti přebíjí vše ostatní. Je velmi hluboká, tak hluboká, až se může zdát, že postrádá city a emoce, což není pravda. Emoci a citů je v knize až až. Připusťme, že postavy kvůli nim většinou nejsou dvakrát sympatické, ale k reáliím příběhu se to krásně hodí. Ráda bych řekla ještě pár slov k závěru knihy. Vůbec mne nepřekvapil. Mám takový utkvělý pocit, že jsem ho někde četla, a to jsem knihu prokazatelně četla poprvé. Nevyšel někde třeba v Pevnosti jako povídka?“... celý text
— Jarka_rybář

---

Vítr v piniích

„Hrozně těžké čtení. Vůbec autorům neupírám jejich obrovskou slovní zásobu a nebo znalost prostředí historické Korey. To je až úctyhodné. Mám ale pocit, že stejně jako Tomáš Bandžuch, tak i Františka Vrbenská nebo Jakub D. Kočí s tím množstvím faktických znalostí trošičku ve svých příbězích postrádají emoce (byť jejich historické články v časopise Pevnost čtu vždy s obrovskou chutí). Chybí mi tu totiž nějaký ucelený motiv nebo alespoň postava, ke které bych se coby čtenář přiklonil. Těch postav je tu naopak poměrně ranec a vyznat se v nich chce špetku umu a zápalu pro knihu, jako takovou. Věřím, že když čtenáře kniha pohltí, bude ji vnímat jako absolutní dílo české literatury. Osobně bych si to také přál, ale zřejmě jsem čtenář více jednoduchý, požadující chytlavý námět a alespoň jednu postavu, kvůli které mě bude bavit číst děj dál. To jsem zde bohužel trošku postrádal. I tak ale skláním pomyslný klobouk. Je vidět, že za knihou stojí velké množství práce. Popis prostředí, dění a konání působilo tak reálně, že by mě hodně zajímal názor na ní od nějakého historika-Korejce.“... celý text
— Malarkey