Vnitřní hra tenisu přehled
W. Timothy Gallwey
W. Timothy Gallwey – průkopník psychologického výzkumu sportovního výkonu, uznávaný lektor a autor několika velice úspěšných knih – se během své dráhy tenisového trenéra a kouče systematicky zabýval mentální a emocionální stránkou sportovního výkonu. Zkoumal tradiční metody výuky tenisové hry a snažil se dokázat, že vědomě usilovat o vyšší výkonnost pomocí instrukcí a příkazů je ve skutečnosti tomuto cíli na překážku a že i snaha někoho něčemu naučit vlastnímu procesu učení se brání. Jeho výzkum vyústil v objevení zásad tzv. metody Inner Game („vnitřní hry“), jež poté shrnul v knize Vnitřní hra tenisu (The Inner Game of Tennis), která vyvolala v řadách tenisových trenérů a sportovních odborníků mimořádný ohlas a odbornou diskusi – někteří tuto metodu nadšeně přivítali, jiní ji odmítali. Její účinnost a životaschopnost však prokázala skutečnost, že se již téměř čtyřicet let s úspěchem uplatňuje jak ve sportu, tak i v dalších odvětvích lidské činnosti. Gallweyovy myšlenky o učení se v jakékoli oblasti, zvláště pak ve sportu, jsou považovány za průkopnické a podle mnohých sportovních psychologů za nadčasové. Právě úroveň sportovního výkonu a jeho výsledky lze bezprostředně sledovat či měřit, takže jsou mnohem viditelnější a průkaznější než v jiných druzích činnosti. Model učení se v tenisu byl až dosud založen na instrukcích, které trenér považuje za správné: „Zpevni zápěstí!“, „Neměl bys při nápřahu držet raketu tak vysoko a vzadu!“, „Neustupuj před míčem!“. A žák se usilovně snaží tyto instrukce plnit, tedy dělat to, co by dělat měl, a nedělat to, co by dělat neměl. Vnitřní hlas v jeho „hlavě“, který autor nazval První Já, dává příkazy, ne nepodobné příkazům trenérovým, jeho tělu, Druhému Já, které představuje hráčův vnitřní potenciál a které by mělo tyto příkazy splnit. Výsledkem jeho snažení pak často bývají pochyby o sobě samém a přehnaná sebekontrola, stres, frustrace, strach z neúspěchu či poruchy koncentrace, jež přirozený proces učení se narušují a brání v jeho dalším rozvoji a růstu. Kniha W. Timothyho Gallweye Vnitřní hra tenisu: mentální stránka vrcholového výkonu Jeho mezinárodní bestseller Vnitřní hra tenisu (The Inner Game of Tennis), který poprvé vyšel v roce 1974, představuje průlomové principy a metody učení se tenisu, které byly poté aplikovány na problematiku dosahování vysoké výkonnosti (zlepšování výkonu) ve světě byznysu, zdravotnictví, vzdělávání i v dalších sportovních disciplínách. Během posledních dvaceti let se W. T. Gallwey věnuje výuce tenisu a koučování ve velkých korporacích a neziskových organizacích. K jeho dlouhodobým klientům patří například společnosti AT&T, Apple, Coca-Cola či IBM. Své zkušenosti s těmito firmami, resp. s uplatňováním své metody ve firemním prostředí shrnuje v knize Inner Game pro manažery (The Inner Game of Work). Je autorem či spoluautorem dalších vynikajících knih o metodě „vnitřní hry“, například Inner Game pro golfisty (The Inner Game of Golf) a Zvládněte stres metodou Inner Game! (The Inner Game of Stress). Dále vám doporučujeme: Timothy W. Gallwey: Inner Game pro manažery. Tajemství vysoké pracovní výkonnosti. Timothy W. Gallwey: Inner Game pro golfisty. Jak se naučit dobře hrát golf Timothy W. Gallwey et al.: Zvládněte stres metodou Inner Game!... celý text
Literatura naučná Sport
Vydáno: 2018 , Management PressOriginální název:
Inner game of tennis, 2009
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vnitřní hra tenisu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Športujem i koučujem. Knihu som začala čítať, pretože sa na ňu odvolávali v ďalších knihách o koučovaní. Prijala som z nej výzvu objektívne pozorovať a prestať hodnotiť. Prináša to ovocie a to nie len na kurte. Doporučujem každému, kto športuje, prekonáva sám seba a hľadá hlbší zmysel.
Nejlepší kniha o psychické stránce věci, kterou jsem kdy četl, doporučuji každému amatérovi, jsem jím sám, ale lze aplikovat i v běžném životě nebo prosttě v lecčems, čehokoliv chcete dosáhnout, chce to jen chtít se pořád učit ;)
Související novinky (1)
Knižní novinky (30. července - 12. srpna)
30.07.2018
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vnitřní hra tenisu v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 26x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 10x |
v Chystám se číst | 20x |
v Chci si koupit | 9x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2011 | Vnitřní hra tenisu |
2012 | Zvládněte stres metodou Inner Game |
2010 | Inner game pro manažery |
2011 | Jak se naučit dobře hrát golf |
2004 | Tajemství vysoké pracovní výkonnosti |
Dobrá koučovací kniha o tom, jak utlumení ega a rozvinutí vnitřního já dokáže divy, a to nejen na kurtu.
Pár citátů z knihy:
"Doufám, že jste nyní pochopili, že nepropaguji žádný způsob pozitivního myšlení, které se snaží mentálně prosadit, že vše je nádherné, i když tomu tak není. Ani jiný způsob, který říká: "Jestliže si myslím, že jsem laskavý, pak tedy jsem laskavý. Jestliže si myslím, že jsem vítěz, tak jím jsem." Podle mého se tímto způsobem První Já snaží vytvořit lepší První Já. Je to, jako když se pes honí za svým ocasem."
"Příčinu většiny stresových situací je možné popsat slovem připoutání. První Já se dostává do takové závislosti na určitých věcech, situacích, lidech a představách, které má zažité, že když nastane nebo má nastat nějaká změna, cítí se ohroženo. Osvobodit se od stresu nemusí nutně znamenat, že se musíme něčeho vzdát, ale spíše že je třeba, abychom byli schopni, je-li to nutné, něco nechat být, a přitom vědět, že přesto bude vše v pořádku. Tento postoj vychází z předpokladu, že budeme nezávislejší - ne nezbytně samotáři, ale že se více spolehneme na své vnitřní zdroje stability."
"Stres Prvního Já je zloděj, který nám může ukrást radost ze života, jestliže mu to dovolíme. Čím déle žiji, tím více oceňuji dar, kterým je život sám o sobě. Tento dar je mnohem větší, než jaký jsem byl schopen si představit, a proto čas, který prožívám ve stavu stresu, znamená, že hrozně ztrácím - na kurtu i mimo něj. Moudrost možná neznamená ani tak přicházet s novými odpověďmi jako rozpoznat na hlubší úrovni hloubku prastarých odpovědí. Některé věci se nemění. Potřeba věřit si a lépe rozumět svému opravdovému já tu bude neustále. Potřeba zbavit se brýlí, kterými soudíme sebe a jiné podle "dobrý-špatný", bude vždy branou do průzračného světa. A dokud žijeme, bude vždy nejvyšší životní prioritou mít jasno o svých životních prioritách."
"Když dojde na překonávání překážek, rozpoznáš tři druhy lidí. První považují většinu překážek za nepřekonatelné a odejdou. Druzí vidí překážku a řeknou si, že ji dokáží překonat. Pak ji začnou podhrabávat, přelézat nebo se skrze ni chtějí prodrat. Třetí typ lidí se nejprve snaží najít vyvýšené místo, odkud je vidět na druhou stranu překážky. Teprve když zjistí, že stojí za námahu ji překonat, pokusí se o to."