Volajú ma Aram přehled
William Saroyan
Ešte na konci šesťdesiatych rokov minulého storočia vyšiel v Mladých letách výber z diela Williama Saroyana nazvaný Zbohom, láska moja. Vyšiel v preklade Juraja Vojteka, ktorý Saroyanovej tvorbe venoval podstatnú časť svojej prekladateľskej aktivity. Prvých sedem poviedok sa do tohto výberu dostalo z druhej Saroyanovej zbierky poviedok -Volajú ma Aram (My Name Is Aram, 1940). Medzičasom, najmä po roku 1989, vyšlo sedem ďalších výberov z množstva autorových krátkych próz (Saroyan napísal vyše dvetisíc poviedok). Ako celok však poviedková kniha Volajú ma Aram vychádza v slovenčine prvý raz. Až teraz má slovenský čitateľ možnosť vychutnať dielo ako komponovaný celok, v takej podobe, v akej ho predložil vydavateľovi autor, a to aj s autorskou úvodnou Poznámkou. Poviedky ako Granátovníky, Traja plavci a obchodník, ktorý mal diplom z Yale, Roztomilý staromódny románik s galantnými básničkami a vôbec so všetkým, Leto na prekrásnom bielom tátošovi patria k najznámejším a najprekladanejším autorovým prózam. Hlavnými hrdinami sú v nich deti arménskych prisťahovalcov v Kalifornii. Práve týmto dielkom s osobitou, slnkom prežiarenou atmosférou, vzdal spisovateľ hold životnej filozofii a duchu svojich rodákov, ktorí aj v nových podmienkach vedeli zostať sami sebou. William Saroyan (1908 - 1981), americký spisovateľ arménskeho pôvodu, sa narodil v kalifornskom Fresne. Ako trojročnému mu zomrel otec, a hoci bol najmladší, musel pomáhať matke starať sa o päťčlennú rodinu. Vyrastal v zmiešanom mnohonárodnostnom prostredí a veľmi skoro sa začal venovať literatúre. Nezabudnuteľná zostáva najmä jeho prvá kniha Odvážny mladý muž na lietajúcej hrazde (1933).... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Volajú ma Aram. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)


Arama sem četla někdy ke konci základky nebo v prváku, ale teď sem na něj narazila v jiný knížce a říkala sem si, že bych se k němu po těch letech ráda vrátila. A musím říct, že mě to bavilo snad víc, než tenkrát. Nebo možná jinak, to asi spíš.
Já mám Saroyana obecně moc ráda. Hrozně mě baví jeho styl psaní, skladba příběhů, to jak nad nimi přemýšlí a co jimi říká. Zrovna Říkají mi Aram jsou, řekněme povídky nebo střípky života právě chlapce Arama arménského původu.
Saroyan se tu zaměřuje hlavně na takovou tu obyčejnost života, na běžné věci jako jsou rodinné vazby, vztahy s přáteli, se školou, jeho kulturní i jazykové dědictví, zkrátka takový ty obyčejný okamžiky, který tvoří běžný života běh každýho z nás.
Jasně, možná právě proto může být tahle knížka pro někoho nezajímavá a nezáživná, ale právě já sama v tomhle spatřuju tu půvabnost, něžnost...navíc, celý je to taaak krásně napsaný, že nějaká extra dramatičnost by mi celý dojem ze čtení jenom kazila.


Knihy W. Saroyana jsem už četla kdysi hrozně dávno, v mládí, obsah si nepamatuji, zbyl jen výrazný dojem, že to bylo velice poetické čtení. Zrovna takový pocit mám z těchto nejarménštějších povídek, po kterých jsem sáhla v rámci hledání dle štítku "arménská literatura" - motivováno plánovanou cestou do Arménie. Milé, úsměvné, téměř snové texty, malá knížečka s velkým pohlazením duše.
Související novinky (1)
Listopadové knižní novinky
14.11.2016
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Volajú ma Aram v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 158x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 9x |
v Mé knihovně | 71x |
v Chystám se číst | 33x |
v Chci si koupit | 6x |
v dalších seznamech | 1x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Část díla
![]() |
Běh na padesát yardů 1940 |
![]() |
Cesta do Hanfordu 1940 |
![]() |
Cirkus 1938 |
![]() |
Granátové stromy 1940 |
![]() |
Jeden z našich budoucích poetů – dalo by se říci 1940 |
Autorovy další knížky
1980 | ![]() |
1981 | ![]() |
1998 | ![]() |
1958 | ![]() |
1998 | ![]() |
Tuhle útlou knížečku, prý nejarménštější z arménských knih autora, jsem našla v místní knihobudce. Krásné příběhy, návraty do dětství, svoboda mladosti, rozvětvená rodina plná pábitelských strýčků a tet. Takové dětství už dnešní děti nezažívají... Bylo to krásné pohlazení po duši.