Volanie bez ozveny přehled
William Somerset Maugham
Ústredného hrdinu románu Philipa Careyho stretávame ako malého chlapca v okamihu, keď mu zomiera matka, a on sa sťahuje k svojmu strýkovi, suchému a plytkému anglikánskemu farárovi. Potom sledujeme Philipovo bolestné vyrovnávanie sa so svetom, komplikované fyzickým handicapom, ktorý mu znemožňuje bezstarostné splynutie s rovesníkmi, izoluje ho, ale súčasne akosi zostruje jeho pohľad na okolie a zintenzívňuje chlapcov vnútorný život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1972 , SmenaOriginální název:
Of Human Bondage, 1915
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Volanie bez ozveny. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
Chvílemi jsem měla hlavního hrdiny plné zuby, ale když jsem se přenesla přes potupné pasáže, tak se mi kniha líbila
Související novinky (1)
Knižní novinky (32. týden)
04.08.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Volanie bez ozveny v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 57x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 71x |
v Chystám se číst | 124x |
v Chci si koupit | 24x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
zfilmováno anglická literatura osudy lidí společenské romány sirotci tělesné postižení lékaři
Autorovy další knížky
2017 | Barevný závoj |
1964 | O údělu člověka |
2006 | Julie, ty jsi kouzelná |
1975 | Veselice aneb Kostlivec ve skříni |
1974 | Na ostří nože |
Nu, rád bych románu vytknul jeden drobný detail, takový malinký kaz na pozoruhodném putování přecitlivělého mladíka životem. Je to přesvědčení autora, že chudí lidé jsou jaksi se svým bídným životem spokojení - pokud je ovšem lepší společnost nechá na pokoji.
Tak nějak nevím, snad mne hnusně ovlivnilo mládí strávené v socialismu, ale při popisu životních podmínek chudáků se mi otevírala kudla v kapse - abych jako hlavní hrdina usoudil, že je všechno jaksi v pořádku, takové vyrovnanosti se mi nedostávalo.
Maně jsem si vzpomněl na všechny revolucionáře, kteří své životy zasvětili tomu, dostat své spoluobčany z té děsivé bídy - když přitom šlo o drobné nerozumění. Stačí bídu nechat na pokoji, předstírat, že neexistuje, a ony se věci vytříbí samy. Většinou pomřou.
I když si Williama S. Maughama velice cením, nejspíš mu nikdy nedokážu odpustit, že je britský skrz na skrz.