Vraždění lazebnic přehled
Vladimír Řezáč
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/214721/mid_vrazdeni-lazebnic-214721.jpg
3
33
33
Na dvoře císaře Rudolfa II. na Pražském hradě je sadistickým způsobem zavražděna jedna lazebnice. Podezřelým se stane i císařův levoboček Julius, který se několikrát projevil jako uzurpátor a surovec. Případ má vyšetřovat velitel hradních trabantů hejtman Pablo Ortiz.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vraždění lazebnic. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
K téhle knize jsem se dostal přes román Lazebníkova dcera. Zajímalo mě, jak stejnou látku pojme jiný autor a navíc je rudolfínská Praha mé oblíbené téma. A jsem spokojený. Dílko je to poměrně útlé a velmi čtivé. Hlavní postava hejtman Pablo Ortiz je sympaťák. I přes neveselé téma je příběh psaný humorným jazykem a velmi zajímavě působí vkládání současných pojmů, ale třeba i témat, jako například "globálního oteplování" do tohoto historického vyprávění. Jediné drobné mínus vidím v příliš kladně vyobrazeném Rudolfu II. v závěru knihy. To mi přišlo malinko nevěrohodné.
Související novinky (1)
Knižní novinky (10. - 18. dubna)
09.04.2013
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vraždění lazebnic v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 55x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 17x |
| v Chystám se číst | 10x |
| v Chci si koupit | 2x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
17. století Čechy historické detektivky Juan de Austria, 1547-1578 rudolfínská Praha
Autorovy další knížky
| 2006 |  Můj muž král Karel IV. |
| 2008 | Má čtvrtá žena Alžběta |
| 1986 |  Komisař Bambus a fantóm banky |
| 2001 | Adina |
| 2013 | Vraždění lazebnic |
Upřímně si detektivku představuji úplně jinak, takže v tomto směru mě kniha zklamala. Nicméně svou netypičností to zase trochu dohnala. Julínek je tu představen přesně v takovém světle, v jakém si ho osobně představuji. Vzhledem k tomu, že však jeho životní příběh znám z nejedné knihy, bylo mi od začátku spoustu věcí víc než jasných. Konec, ke kterému kniha spěje, je předvídatelný skoro od samého počátku, kdy jsou představeny všechny hlavní postavy. Co mi dělalo trochu problém, byl místy nezvyklý způsob uchopení češtiny a Ortizovo otravné alterego... Možná by příběhu seděl lépe vypravěč, než -ich forma...