Všechna ta těla přehled

Všechna ta těla
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/490662/bmid_vsechna-ta-tela-lnj-490662.png 3 36 36

Je léto roku 1958 a americký Středozápad sužuje série podivných vražd. Těla obětí jsou nalezena bez jediné kapky krve a krev není ani nikde okolo. V září stejného roku je uprostřed těl zmasakrované rodiny Carlsonových nalezena Marie Catherine Haleová. Je celá od krve, ale krev není její. Svůj příběh se rozhodne vyprávět Michaelovi – synovi místního šerifa. Dokáže začínající novinář zjistit, co se stalo? Jak se mezi mrtvými těly ocitla tato dívka?... celý text

Literatura světová Horory Pro děti a mládež
Vydáno: , Fragment (ČR)
Originální název:

All These Bodies, 2021


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Všechna ta těla. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (10)

MollyCornelia
03.10.2024 3 z 5

(SPOILER) 2,5*/5*
Bohužel průměr, po špičkových Temných korunách jsem zklamaná.
Všechna ta těla jsou zvláštní směskou lehce mrazivého thrilleru, detektivky a špetky romantiky. Objevuje se pár creepy scén a sem tam nějaká nechutnost, ale většina příběhu je postavená na dialozích.
Menší spoiler, ale vyjádřit to musím: na knize mě nejvíc štve to, že se nic nevyřeší. Celou dobu člověk čeká na velké rozuzlení, ale de facto se absolutně nic nedozvíme.
Dále mi lezla na nervy sama Marie Catherine, protože sice chtěla mluvit, ale neustále přerušovala vyprávění nebo chtěla začínat z jiné části. Žádná postava mi nebyla sympatická, jen Michael mi nijak zvlášť nevadil.
Styl psaní je na rozdíl od fantasy série autorky velmi strohý a prostý všech příkras.
Když si to sesumíruji, Všechna ta těla jsou pro mě celkem velký propadák, a kdybych neměla Kendare Blake velmi ráda a příběh mě bavil méně, na knize bych asi nenašla žádná pozitiva.

Shaxx
13.06.2023 3 z 5

Čekala jsem, že to bude horší, než jaké to bylo, když jsem viděla to nízké hodnocení. Od Blake jsem četla dvě knihy, Annu krví oděnou a ta se mi líbila (ale četla jsem to před devíti lety, k tomu nutno přihlédnout :D) a Antibohyni a ta se mi fakt nelíbila. Takže to bylo tak padesát na padesát, jestli se mi další kniha bude líbit. Po začtení jsem měla problém s dobou, ve které se příběh odehrával (1958), pořád jsem byla naladěná na to, že se to odehrává v současnosti, zkrátka mi atmosféra připomínala víc současnou dobu. Sice tam byly nějaké náznaky typu hranolky s mléčným koktejlem, co měl na vrchu třešničku, ale ani to nestačilo. Co se mi líbilo, bylo to, že autorka vlastně předkládá takový ten příběh vedlejší postavy, který se nikdy nevypráví dopodrobna - v tomhle případě by někde souběžně běžel velký příběh o záporákovi, který nechal ve štychu svého přívržence, protože věděl, že mu nikdo nebude věřit a v hlavní lince by bylo jen pár vět o tom, že Marii drželi ve vazbě, odříkala nějakou historku, které nikdo nevěřil a ende... A main story by běžela dál.
Jinak ano, je tam dost slabších částí, například tempo vyprávění a odhalování informací je dost unylé a je tam dost repetitivních částí, než se to přehoupne do nějaké zajímavější roviny, dost diskutabilních situací, ale jinak se to četlo docela dobře, takže průměr.


vandalindakova
22.01.2023 4 z 5

Četla se mi příjemně, odsýpalo to a stránky ubývaly před očima. Některé pasáže mě přitahovaly více, konkrétně ty, ve kterých bylo více akce a napětí, než ty podlouhlejší a popisné. Přesto bylo zajímavé sledovat, jak se vyvíjí psychika jak hlavních postav, tak ostatních obyvatel okolo. Autorka má fajn styl psaní, kterým si mě získala už v sérii Tři temné koruny. Uměla mě u knihy udržet, a hlavně ze začátku jsem byla napjatá, co se za případem skrývá za tajemství. Postava Michaela mi byla sympatická, přišel mi na svůj věk rozumný, a zároveň přístupný jakýmkoliv možnostem. Výsledná zápletka nebyla přitažená za vlasy, a všechno to tam postupně zapadávalo na své místo. Bylo to dobře promyšlené (u thrillerů se často obávám, že to bude naopak). Bylo tam pár momentů, kdy jsem si říkala hlavně ať to není vytažené do extrému, a nebylo. Přesto mám pár připomínek. První je zahrnutí upírů. Ono to dávalo smysl, bylo mi jasný proč to tam je, a vymyšlené je to fakt dobře, ale já si už někde v první třetině říkala: teď za tím budou upíři a mě klepne! Bum, o pár stránek dál, a máme to tady. Druhým bylo občasné chování Marie, která si sice nejspíš prošla docela hrůznými věcmi, do kterých nevidíme ani na konci příběhu, ale někdy mi přišlo, že to přehání. Řvát ve vězení na určité lidi mi nepřijde jako dobrý tah. Některé situace se mi nečetly zrovna nejlíp, většinou když šlo o nějakou nechuťárničku, ale to neberu jako minus, to je čistě můj postoj k podobným situacím, které prostě já extra nezvládám. Ale zase jsem se nebála, což jsem normálně strašpytel, takže až tak děsivý to nebylo. Docela jsem byla překvapená tím, že na konci jsem zjistila, že se autorka inspirovala reálným případem, což je pro mě vždycky takové wow hlavně jak jde o podobné cringe události. A ve výsledku je to pro mě takový originálním způsobem napsaný zvláštně zajímavý thriller, jaký jsem asi ještě nikdy nečetla.

všechny komentáře

Související novinky (1)

Lvi na výsluní a další knižní novinky (22. týden)

29.05.2022


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Všechna ta těla v seznamech

v Právě čtených1x
v Přečtených47x
ve Čtenářské výzvě5x
v Doporučených1x
v Knihotéce75x
v Chystám se číst49x
v Chci si koupit15x
v dalších seznamech2x