Kendare Blake

jihokorejská, 1981

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 9 knih

Nové komentáře u knih Kendare Blake

Temné královny Fennbirnu

„Doplnění série, časově před 1. dílem. Jelikož jsem to četla už dávno, tak jsem si připomněla všechny královny. Opět jsem měla nejraději Mirabellu. Druhá povídka nám osvětlila, proč zabíjeli jasnovidky a proč říkali o nich, že jsou šílené. Jak dobře rod Arronů dokázal manipulovat už dávno v historii.“... celý text
— Alíček83

---

Všechna ta těla

„2,5*/5* Bohužel průměr, po špičkových Temných korunách jsem zklamaná. Všechna ta těla jsou zvláštní směskou lehce mrazivého thrilleru, detektivky a špetky romantiky. Objevuje se pár creepy scén a sem tam nějaká nechutnost, ale většina příběhu je postavená na dialozích. Menší spoiler, ale vyjádřit to musím: na knize mě nejvíc štve to, že se nic nevyřeší. Celou dobu člověk čeká na velké rozuzlení, ale de facto se absolutně nic nedozvíme. Dále mi lezla na nervy sama Marie Catherine, protože sice chtěla mluvit, ale neustále přerušovala vyprávění nebo chtěla začínat z jiné části. Žádná postava mi nebyla sympatická, jen Michael mi nijak zvlášť nevadil. Styl psaní je na rozdíl od fantasy série autorky velmi strohý a prostý všech příkras. Když si to sesumíruji, Všechna ta těla jsou pro mě celkem velký propadák, a kdybych neměla Kendare Blake velmi ráda a příběh mě bavil méně, na knize bych asi nenašla žádná pozitiva.“... celý text
— MollyCornelia

---

Pět temných osudů

„Tak jsem dospěla k závěru. Tento díl jsem si musela koupit jako e-knihu, protože ve fyzické podobě nebyla absolutně k sehnání (bohužel pro mě, jelikož normální knihy mi přináší daleko autentičtější zážitek). A vlastně moc nevím, co napsat, jelikož většina předchozích komentářů shrnuje moje myšlenky velmi dobře, a to hlavně od: VincentPodmore. Rozhodně šlo o nejslabší díl série, třičtvrtě knihy se tam vůbec nic nedělo a epilog byl těžce odfláknutý. Nedostali jsme odpovědi ani na ty největší otázky, nic, nula. Místo toho se tam řešil vztah mezi Emilií a Jules, dvou nejméně zajímavých a nejvíce otravných postav, které absolutně nezaslouženě (!) dostaly happyend. Závěr bych si představovala jinak, zlomení zavedeného řádu mělo opravdu proběhnout tak, že se sestry měly spojit a vládnout společně. Vždyť jaký to mělo potom smysl? Proč to takhle neskončilo? Proč to skončilo tak, jak to skončilo? Proč zrovna nejméně zajímavá Arsinoe, která neustále ve všem podváděla pomocí nízké magie? Proč? Moc mě rozhodnutí autorky mrzí, i když, pravda, bylo zjevné od prvního dílu. Ale někdy je prostě lepší držet se očekávaného klišé, než za každou cenu vymýšlet nějaké nesmyslné zvraty. A těch otázek, kolik se během série nastřádalo, ale nebylo nám zodpovězeno... Co ta mlha? Co nějaké ukončení s Daphné? Co mimčo Madrigal, které dostalo své vlastní proroctví? Co se stane s medvědem, jestli Arsinoe přestane praktikovat nízkou magii? Jak za ni vůbec zaplatila, byla to ona smrt obou sester? Jak se vlastně Jules zachránila a ztratila tu kletbu? Atd. atd. atd., nekonečné množství otázek, na které nikdy nedostanu odpověď. A z tohoto důvodu nechci mít sérii ve své knihovně. P.S. Pořád platí, že za celou sérii byly nejlepší postavy Catharina a Pietyr, ty dva nikdo z ostatních nepřekonal a fandila jsem jim až do hořkého konce.“... celý text
— Scheron

---

---

Dvě temné vládkyně

„První dva díly série jsem četl už v roce 2019 a v lednu 2020. Ke třetímu dílu jsem se dopracoval až teď, tudíž po více než čtyřech letech. A můj návrat na Fennbirn byl poněkud trnitý. Nicméně v prostředí a ději jsem se navzdory dlouhé přestávce velmi záhy zorientoval, protože všechno důležité z minulých dílů je v knize připomenuto. A právě to byl jeden z problémů, protože z velké části je kniha jen takové okecávání, připomínání, co se stalo, nebo opakování informací, které už byly (mnohdy několikrát) zmíněny. Je skutečně patrné, že se původně mělo jednat o trilogii a až později byl poslední díl rozvedený do dvou knih. Postavy většinu knihy působí, že nic nedělají (a když ano, je to něco naprosto nepromyšleného viz dějová linka s Jules). Mnohdy jsem předem odhadl, co se bude dít, a radši ani nebudu rozebírat poněkud pubertální pokusy o humor. Z prvních dvou dílů jsem byl vyloženě nadšený, ze třetího už o něco méně. Těžko říct, jestli to vypovídá o kvalitě knihy, nebo spíš o změně mého vkusu. Nemůžu ale knize upřít, že se stále dobře čte, což byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem po ní sáhl, potřeboval jsem si trochu odpočinout po náročné četbě knihy Lavondyss (kterou ale mimochodem můžu jen doporučit).“... celý text
— Matousmaria

---

Jeden temný trůn

„Ze Tří temných korun jsem byla nadšená, proto jsem se prakticky ihned pustila do Jednoho temného trůnu. A musím říct, že mi to nadšení vydrželo i po celou dobu druhého dílu. Ten je o poznání akčnější a dále rozvíjí prostředí Fennbirnu. Co mě na téhle sérii opravdu těší, tak to, že Fennbirn je matriarchát. Silné ženy mám v knihách vždy ráda a tady jich je víc než dost. Na rovinu je potřeba říct, že to není kdovíjaké fantasy. To si uvědomuju. Ale mě to prostě bavilo. A to už nespadám do cílové kategorie xd Hodně v tom hrál roli i autorčin styl, který je velmi čtivý. V knize se pořád něco děje, každá kapitola končí tak, že nutně potřebujete přečíst tu další. Jeden temný trůn však na rozdíl od prvního dílu končí vcelku uzavřeně, což mě trochu zamrzelo. Čekala jsem nějaký zvrat, který mě donutí okamžitě začít číst pokračování :D“... celý text
— Butterfly340

Žánry autora

Literatura světová Horory Romány Fantasy Pro děti a mládež

Štítky z knih

přátelství kouzla vraždy láska magie smrt věštění zrada horory pro dívky

Blake je 107x v oblíbených.
Osobní web autora