Výpravy pro starší a pokročilé přehled
Jiří Peňás
Kniha s hrabalovským názvem Výpravy pro starší a pokročilé je soubor cestopisných esejů, které Jiří Peňás psal každý týden do časopisu Týdeník Echo. Je to svým způsobem jedinečný obraz světa blízkého i trochu přespolního, vznikající za pochodu, jenž se nesmí nikdy zastavit. V textech se prolínají osobní zážitky s historií, dějiny umění s politikou, romantika s humorem, většinou hořkým a melancholickým.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Výpravy pro starší a pokročilé. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Zpočátku zajímavý popis osmapadesáti výprav, při kterých navštívil kulturně a historicky důležitá či významná místa v Čechách, pak ale příliš didaktické...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Výpravy pro starší a pokročilé v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 31x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 11x |
v Chystám se číst | 40x |
v Chci si koupit | 11x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
2019 | Česko na křižovatce |
2006 | Nemilosrdné příběhy českých dějin |
2019 | Výpravy pro starší a pokročilé |
2020 | Výpravy pro blízké i vzdálenější |
2022 | Výpravy pro čtvero ročních období |
Po druhém přečteném díle konstatuji, že Jiří Peňás si našel svébytný styl, který dokonale sedí jeho naturelu: zážitky z výprav (což je "hlubší forma výletu s odbornou přípravou, dává se během ní pozor a očekávají se zážitky a poznání") prokládá historickými a kulturními vsuvkami, má smysl pro humor i pro nevázané a nevážné filozofování. Pokaždé na šesti stránkách včetně dvou fotografií. Někdy se text vydaří náramně a je z toho cestopisný esej s až existenciálním vyzněním, jako v belgickém Ostende, kde maloval surrealista James Ensor a léto 1936 tam společně strávili Joseph Roth a Stefan Zweig, ale z "jejich" secesního města nezbylo po válce takřka nic a dnes je to letovisko s nekonečnou řadou moderních hotelů podél pobřežní promenády. Jindy se text vydaří o něco méně, ale i tak to jsou zajímavé vlastivědné poznámky z cest po Česku a přilehlém vesmíru, kdy Peňás skutečně dovede "najít půvab i tam, kde ho jeden nečeká". Třeba kousek od Tachova se nachází Windischgrätzova jízdárna, velkorysá "katedrála pro koně, kteří mezitím ale skoro zmizeli ze světa; něco podobného se katedrálám stalo s vírou". Texty jsou prodchnuty hlubokým citem pro hodnoty, historii a melancholickým steskem po "řádu a ladu starého světa, který jistě nebyl ideální, ale když zanikl, nastoupilo něco mnohem horšího". Pro český lid to dobré vysvědčení není, u nás je to často hezké spíše obyvatelstvu navzdory a na chátrající pozůstatky po okradených šlechtických rodech a vyhnaných sudetských Němcích bývá smutný pohled. A dnes aby se člověk bál, když se začne stavět nebo rekonstruovat. Po dlouhá staletí si lidé zakládali na klasických vzorech a kvalitním řemeslném provedení, pak však "moderní doba vzala věcem proporce, zavrhla uměřenost a tradici, zničila hierarchii, takže lidé často už nejsou schopni rozeznat, co je hezké a co ošklivé, co se kam hodí, jaký materiál a tvar použít, aby nepůsobil vulgárně, lacině, křiklavě". (9/10)