Koruna Élladu přehled

22.07.2024

S knihou Wetemaa ze světa Élladu jsem se setkal už před mnoha lety. V době, kdy vycházely jako příloha v časopise Pevnost. Ty čtyři knížečky. Od té doby ale nic. Jediné, co jsem si všiml, že v těch vydáních a jednotlivých knihách je dost zmatek. Jenže pak jsem narazil na vydání ze Strak a byl nadšen tím, jak krásně ta kniha vypadá. Musel jsem se do ní co nejdříve pustit.

No, začetl jsem se okamžitě. Kniha je totiž rozdělena na dvě části. První vypráví příběh jedenácti družiníků krále Ana a druhá pak bratrovražedný boj jeho synů. Napsáno je to ale tak velkoepicky, že nic podobného jsem dlouho nečetl. Dokonce si myslím, že se jedná o nejlepší české fantasy, se kterým jsem se kdy setkal. Myslel jsem si to tenkrát a stvrdila mi to opět tato kniha.

Jediné, na co je třeba se připravit, je fakt, že v knize je obrovské množství postav a s nimi navazujících příběhů. Každý má ale smysl a když budete poctiví a důslední, každý z těch příběhů ve Vás něco zanechá. Jejich příběhy, ty totiž nejsou prázdné mlácení slámy, naopak. Provází se tu mezi sebou, mění se vztahy družiníků mezi sebou, ale i mezi lidmi a Vás to osobně velice trápí. Protože to nejde přesně tak, jak byste si představovali. Ale i to je na knize tak krásné a já jsem moc rád, že Straky na vrbě se do tohoto krásného vydání vydali. Stojí za to jej mít v knihovně.

23.05.2021

(SPOILER) Tak tenhle příběh mě pohltil. Neskutečný svět fantazie. Svět drsný a surový, ale i krásný a kouzelný. Veronika Válková umí vytvořit skutečné a barvité postavy, nezabývá zbytečně dlouhým popisem, a přitom nečtete jen monology.
Příběhy rytířů krále Ana byli velice originální a živé. Nejvíce mi přišel sympatický Skyrnet, Svest a Egil. Příběh Burjana byl dojemný:

"Musíme se podívat, co má ta děvka v břiše, a zabít to, než se to narodí a všechny nás to sežere," slyšel povykovat Ragnu. To mu zbystřilo smysly.

I život Egila Vážky byl smutný. Jeho strach z bolest, zklamání, pozdější nedůvěra v sebe samotného, láska k Chiomáře a smrt pro ni.
Jsem rád, že autorka věnovala rytířům první polovinu knihy, protože ve druhé přichází na scénu Wanne z Mortaluny, známý z předchozího dílu. Toho mi bylo celou knihu líto. Byl to syn nejvyššího boha, silný a urostlý, krom Sanduka nemá sobě rovného. A pod touto slupkou je malý, zrazený kluk, který musel v deseti letech opustit rodinu, sourozence. Několik let byl nemilován, neznal lásku a pak se objeví Fedb. Wanne si nedokáže přiznat, že ho taktéž miluje, že Fedb žije pro něj... A pak když si to uvědomí, tak zemře.

"Musíš odejít, protože jinak bys porušil přísahu a ztratil čest."
Wanne se jí hluboce zahleděl do očí. Byly jako bezčasá propast.
"Co je ví - čest, nebo láska?" zeptal se a bylo cítit, jaká muka mu ta otázka působí.
"Nelze milovat bezectného muže," řekla Fedb a nepřestávala ho hladit.

Knihy z cyklu Wetemaa jsou jedinečným požitkem. Je škoda, že tahle sága upadá v zapomnění, přitom by se měla řadit k fantasy světové. A proto ji chce nakladatelství Straky na vrbě pomoct. Chce převést všechny knihy do pevné vazby, s kvalitními ilustracemi a spousty dalšího. Vzhled Koruny Élladu je toho příkladem. Informujte nakladatelství o tom, že má smysl, dát celou ságu do pořádku.