Za všechno může kapitán přehled
Achille Campanile
Humoristický román zachycující následky roztržitosti námořního kapitána, který zamění záchranné pásy za pásy cudnosti. V okamžiku ztroskotání lodi si je všichni připnou, ale ve zmatku ztratí klíče. Řada humorných situací pak zachycuje další události až do jejich překvapivého nálezu.... celý text
Literatura světová Humor
Vydáno: 1979 , OdeonOriginální název:
Agosto, moglie mia, non ti cognosco, 1930
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Za všechno může kapitán. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Já tuhle knížku už musela asi číst. Jako dítě. Protože na Mamrda (ok, na Mamerta) se prostě zapomenout nedá...
Jinak je to dokonalá nálož neuchopitelného humoru a hrátky s jazykem, při kterých se musel pan překladatel řádně zapotit. A odvedl báječnou práci, smála jsem se nahlas. Byť jsem se musela pekelně soustředit, abych nepřehlédla jediný flák.
Geniální.
Děkuji neznámému dárci :-)
Držím a nepustím.
Musím říct, že jsem přečetla jedním dechem. Mám ráda tento styl humoru. Vřele doporučuji pro oddech - pobavení. Smála jsem se nahlas. Tak trochu ve Wodeuseovském duchu - skvělý absurdní humor. Fakt doporučuji.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Za všechno může kapitán v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 66x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 4x |
v Mé knihovně | 67x |
v Chystám se číst | 11x |
Těžké snažit se číst humornou knihu, která vám nepřijde vtipná... Je absurdní, ale v tom by problém nebyl. Je i zřejmé, že měla být vtipná, jen to úplně nefunguje. Částečně je to asi stářím díla (1930!), které je znát, a částečně překladem - vzhledem k tendenci autora používat často humor hrou se slovy, pro který je ostatně i vyzdvihován.
Co taky úplně nefungovalo bylo neustálé opakování větší části "humorných" zápletek v každé kapitole. Po chvíli se z toho stává magorárna bez řešení točící se v nekonečném kruhu s na hlavu postavenými scénami a ohranými vtipy (neustále se v převleku schovávající majitel hotelu, číšník se sprostým příjmením a humor ve stylu "Proč mít jednu milenku, když si můžu namluvit 5 holek stejného jména, aby na sebe nepřišly?" To je fakt příliš jednoduché a staré. V době napsání knihy to možná působilo jinak, těžko říct...). Ostatně pokud vám zápletka "vzali jsme si na potápějící lodi na sebe místo záchranných kruhů pásy cudnosti, zamkli je a ztratili klíče" přijde jako nepochopitelný nesmysl... nemá smysl to číst.
Jako naprosto ujetá divadelní hra tak čtvrtinové délky by to ale fungovalo. Tomu docela věřím.