Zámek přehled

včera

Autorův věhlas, anotace a vysoké hodnocení vzbudilo vysoké očekávání, které se však nedostavilo. Četl jsem poctivě větu za větou, hledal autorovy myšlenky. Když už jsem se cítil naladěn na jeho vlnu, po pár stránkách tento dojem zmizel. Je to zdlouhavé, postrádající jakoukoli dynamiku, rozvleklé monology a dialogy. Jsou tam sice nadčasové myšlenky, ale celkově mi pro dnešního čtenáře přijde tato kniha již za zenitem.

24.11.2024

Zámek není snadné čtení, protože je opravdu mnohoslovný. Vždyť monology postav jsou často na několik stránek bez přerušení. Ale na druhou stranu, když se zklidníte a naladíte, tak ten jazyk docela hezky přirozeně plyne, intonace a zpěvnost je taková, že tu řeč úplně jasně v duchu slyšíte. Aspoň v překladu Vladimíra Kafky, který je podle mě skvělý.
Trochu mám problém s tou tradičně zjednodušenou charakteristikou románu, že zeměměřič K. je povolán zámkem do služby a pak naráží na byrokracii. Tak předně je dost jasně řečeno, že K. nikdo nepovolal, přišel sám od sebe, ani možná neměl v plánu se zdržovat, a nadto možná ani nebyl zeměměřičem. A to je na tom právě to tajemné - "někdo nahoře" na tu jeho vyslovenou lež (aby ho v noci nevyhodili z hospody) přistoupil a rozehrál hru na zeměměřiče, a K. výzvu přijal. Otázkou je, proč vlastně, když mu tam evidentně pšenka nekvetla, a o co ve skutečnosti šlo. Proč se nesebral a nešel pryč. Ale nešel, zůstal, a všechno, co se ve vesnici děje, je absurdní a záhadné, jak se chovají obyvatelé působí nesmyslně, až výhružně, a ze všeho čiší neskutečnost, tíživost, zmar, deprese, chudoba, špína, obhroublost, marnost, to vše ještě umocněné všudypřítomnou zimou a sněhem a tmou.
Takže ano, je to poněkud rozvláčné, ale záměrně, a když se s tím smíříte, dostanete nálož jedinečné atmosféry a vtíravých otázek, které vám budou vrtat. Škoda jen, že to není ukončené. Vím o tom údajném konci podle M. Broda, ale na kdyby se nehraje.