Zámok přehled
Franz Kafka
Po rozsiahlych diskusiách o tvorbe pražského autora Franza Kafku (1883—1924), ktoré v posledných rokoch prebiehali na stránkach našich novín, prichádza do rúk slovenskej čitateľskej verejnosti Kafkovo najrozsiahlejšie nedokončené dielo Zámok. Pre bližšie pochopenie jeho tvorby má taký istý význam ako román Proces. Všetko, čo jestvuje u Kafku roztratene — v poviedkach, korešpondencii a prozaických fragmentoch — ako tzv. problematika človeka, dostáva v Zámku svoj výrazný tvar. Postava románu zememerač K., ktorý zdanlivo bez východiska blúdi po dedine a hľadá nedosiahnuteľný prístup do zámku, pripúšťa rozličnú interpretáciu, tak ako celý svet kafkovskej prózy. Pojem odcudzenia, maximálne rozvedený práve v Kafkových prózach, nadobúda v Zámku priam obludné rozmery. Zememerač K. je obklopený cudzou, nepriateľskou skutočnosťou, je v neviditeľnom zajatí neznámych síl a každé jeho úsilie stroskotáva na začarovanom kruhu moci. A predsa sa tento osamotený jednotlivec nevzdáva, aj keď je jasné, že svoj cieľ nikdy nedosiahne. Nezáleží na záveroch a východiskách Kafkovho románu. Oveľa dôležitejšie je, že s neobyčajnou umeleckou presvedčivosťou zobrazil postavenie človeka v modernom svete a že ho týmto obrazom núti, aby si uvedomil sám seba. Kafkov Zámok vychádza v slovenčine aj s doplnkami a fragmentami textov. Všetky hlavné postavy u Kafku majú len jednu voľbu: alebo sa zmieria so svetom, v ktorom žijú, alebo sa proti nemu vzbúria. Inej voľby nieto. Neexistuje nijaká iná alternatíva, nijaká iná situácia, len táto jediná, a tá sa utvára negatívne alebo pozitívne. S negatívnou formou sa stretáme v Procese, s pozitívnou v Zámku.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zámok. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (177)
Po přečtení Proměny a Procesu upravuji hodnocení o hvězdičku nahoru. Původně jsem Zámek místy považoval za nepochopenou, špatně napsanou komedii, kvůli některým jakoby komickým pasážím (vlastně jich je tam docela dost), ale když se trochu ponoříte do autorova mysticismu, najednou před vámi vyvstanou nečekané paralely k realitě... K většímu zážitku z četby bych doporučil přečíst si nejdříve Proměnu, pak Ameriku, přidat si nějaké informace o Kafkovi jako autorovi a pak si Zámek pořádně vychutnat.
Je to krásné, temné, mystické a tak nadčasové. Kafkova osobnost mě fascinuje a troufám si říct, že se do Zámku velmi silně promítla. Nádherný čtenářský zážitek.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zámok v seznamech
v Právě čtených | 47x |
v Přečtených | 2 100x |
ve Čtenářské výzvě | 90x |
v Doporučených | 121x |
v Knihotéce | 788x |
v Chystám se číst | 418x |
v Chci si koupit | 72x |
v dalších seznamech | 16x |
Štítky knihy
zfilmováno byrokracie psychologické romány rozhlasové zpracování absurdno středoevropská literaturaAutorovy další knížky
2007 | Proměna |
2005 | Proces |
1989 | Zámek |
2001 | Dopisy Mileně |
1962 | Amerika |
Zámek není snadné čtení, protože je opravdu mnohoslovný. Vždyť monology postav jsou často na několik stránek bez přerušení. Ale na druhou stranu, když se zklidníte a naladíte, tak ten jazyk docela hezky přirozeně plyne, intonace a zpěvnost je taková, že tu řeč úplně jasně v duchu slyšíte. Aspoň v překladu Vladimíra Kafky, který je podle mě skvělý.
Trochu mám problém s tou tradičně zjednodušenou charakteristikou románu, že zeměměřič K. je povolán zámkem do služby a pak naráží na byrokracii. Tak předně je dost jasně řečeno, že K. nikdo nepovolal, přišel sám od sebe, ani možná neměl v plánu se zdržovat, a nadto možná ani nebyl zeměměřičem. A to je na tom právě to tajemné - "někdo nahoře" na tu jeho vyslovenou lež (aby ho v noci nevyhodili z hospody) přistoupil a rozehrál hru na zeměměřiče, a K. výzvu přijal. Otázkou je, proč vlastně, když mu tam evidentně pšenka nekvetla, a o co ve skutečnosti šlo. Proč se nesebral a nešel pryč. Ale nešel, zůstal, a všechno, co se ve vesnici děje, je absurdní a záhadné, jak se chovají obyvatelé působí nesmyslně, až výhružně, a ze všeho čiší neskutečnost, tíživost, zmar, deprese, chudoba, špína, obhroublost, marnost, to vše ještě umocněné všudypřítomnou zimou a sněhem a tmou.
Takže ano, je to poněkud rozvláčné, ale záměrně, a když se s tím smíříte, dostanete nálož jedinečné atmosféry a vtíravých otázek, které vám budou vrtat. Škoda jen, že to není ukončené. Vím o tom údajném konci podle M. Broda, ale na kdyby se nehraje.