Závan klíčovou dírkou přehled

20.12.2024

Príbeh v príbehu v príbehu. Bolo to príjemné čítanie, pokojne by to obstálo aj ako samostatná kniha. Táto vyšla dodatočne až po ukončení celej Temnej veže, no dejovo patrí medzi štvrtý a piaty diel. Autor s jej existenciou pôvodne nepočítal, takže jej výskyt je trochu anorganický. Taktiež príliš neposúva dej hlavnej linky, skôr poskytuje kontext pre zvyšok série. Netrpezlivému čitateľovi by to mohlo prekážať aj vzhľadom na predchádzajúci diel, ktorý tiež z veľkej časti skúmal práve minulosť. Viem si predstaviť, že kniha by čitateľa viac potešila práve až po dočítaní Temnej veže ako nejaký dohovor či PS, čo by mu poskytlo zámienku na návrat do tohto fascinujúceho sveta. Aj napriek tomu to bola zábava a čítanie som si užil.

23.10.2024

(SPOILER) "Čas je klíčová dírka" pomyslel si, když tak hleděl vzhůru na hvězdy. "Ano, tak to podle mě je, občas se shýbneme a nakoukneme do ní. A závan, který při tom ucítíme na tváři, závan větru, který tou klíčovou dírkou fouká, je dech celého živého všehomíra."

Na rozdíl od ostatních dílů Temné věže jsem tento "čtyřapůltý" díl poslouchala jako audio a i když vůbec nevadilo, že jsem se vracela doprostřed už dočtené série, audio se mi nelíbilo a hlas Libora Terše se mi ke knize nehodil.
V knize jsou tři samostatné příběhy, šikovně propletené do sebe (nejméně zásadní je samotný příběh o ka-tet, když kvůli děsivé bouři na krátkou chvíli přeruší cestu k Temné věži). Druhé dva jsou příběhy dvou různých chlapců, příběhy, které lze označit za ty, které obvykle začínají "kdysi dávno, než se narodil děd tvého děda" a v zásadě víc než v ostatních dílech platí, že cesta tu znamená víc než cíl.
Kniha nebyla nejlepší ze série, ale bylo velice příjemné se na skok vrátil na cestu Paprsku někam mezi Zelený palác a Calla Bryn Sturgis, a poslechnout si Pistolníkovo vyprávění. Protože jak přímo v knize zaznělo: "Nikdo není nikdy na pohádky moc starý... Žijeme pro ně."