Zazi v metre přehled
Raymond Queneau
Kniha patrí k najvtipnejším francúzskym prózam vôbec – portrét prostorekého vidieckeho dievčatka Zazi, ktorá sa vypraví do Paríža za svojím strýkom Gabrielom, tanečníkom v bare, baví už celé generácie čitateľov. Autor v knihe rozpútava ohňostroj vtipu, komických situácií, bizarností a nesmiernej jazykovej vynaliezavosti.
Literatura světová Novely
Vydáno: 1996 , ArtifexOriginální název:
Zazie dans le métro, 1959
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zazi v metre. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (28)
Kdybych to četla jako klasickou knížku nevím, jestli by se mi to líbilo. Poslechla jsem si, jako audioknihu na ČRo a celkový přednes a zpracování bylo natolik skvělé, že i když je příběh bizardní, až ujetý, dobře jsem se bavila, místy i od srdce zasmála, a nakonec chvíli i litovala, že není příběh delší :-)
Holt, někdy opravdu stačí přijímat to se stejnou nadsázkou, s jakou pravděpodobně byl příběh napsán (a to, troufám si říct, obzvlášť Francouzi opravdu umí) a může z toho být, bez hořkosti, úsměvný prožitek ;-)
Zábavné, absurdní, bizarní, místy trochu perverzní, balancující na hraně toho, co se dá ještě unést. Příběh v podstatě skoro o ničem, jen takový skoro nahodilý sled extrémně praštěných náhod na malé pouti Paříží, ale nejednou vyloudila (skoro pohoršený) úsměv na tváři.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zazi v metre v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 223x |
ve Čtenářské výzvě | 9x |
v Doporučených | 11x |
v Knihotéce | 62x |
v Chystám se číst | 66x |
v Chci si koupit | 9x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
zfilmováno surrealismus francouzská literatura Paříž underground
Autorovy další knížky
1985 | Stylistická cvičení |
2010 | Zazi v metru |
2011 | Modré květy |
2006 | Na svatého Dyndy |
2003 | Svízel |
Jestli tohle je jedna z nejvtipnějších francouzských próz vůbec, tak to je docela smutný. Jasně, humor je subjektivní záležitost a pohrávání si s literárním jazykem bylo fajn, ale pro mě to jako rádoby "humoristický" celek vážně nefungovalo. Není to vtipné, prostě jen divně ujeté. Pokud někdy budu mít tu sebemrskačskou tendenci dát si zase Queneaua (pravděpodobně nikoli), asi radši zase zvolím Modré květy - sice jde také o divnodílo, ale aspoň to neuráží můj "vytříbený" čtenářský jemnocit.