Zelená svatozář: Kapitoly z ekologické etiky přehled
Erazim Kohák
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517953/bmid_zelena-svatozar-kapitoly-z-ekologic-KOy-517953.jpg
4
81
81
Třetí přepracované vydání.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zelená svatozář: Kapitoly z ekologické etiky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Prínosná kniha, v ktorej autor zhrňuje a poučene komentuje rôzne vplyvné koncepty ekologickej etiky. Oceňujem neobvyklé spojenie osobnej angažovanosti v oblasti so snahou o kritické zhodnotenie. Autorovi sa to podarilo. Snáď okrem úvodnej časti venovanej zvieratkám a obhajobe vegetariánstva, kde nekriticky reprodukuje problematické tézy Petra Singera a dokonca hrá na city (vlastnú argumentáciu "zosilňuje" napr. analógiou k holokaustu či reductio ad Hitlerum). Autor pri tejto otázke vychádza z predpokladov, že všetko živé má právo žiť, všetci živočíchovia sú si rovní a ľudská nadradenosť je len výsledkom panského postoja a rasizmu.
Reakcia: 1. Lenže ak by sme nevyšľachtili a nechovali niektoré zvieratá na mäso, tak by ani nežili. Sledovanie účelovej hodnoty živočícha týmto zvieratám umožnilo žiť a mnohým ľuďom dalo prácu. Myslím si, že to za cenu kratučkého utrpenia na konci ich života stojí. Kvôli príkladom zanedbania starostlivosti nemôžeme hádzať všetkých do jedného vreca, aj keď spotreba mäsa je skutočne obrovská a stále rastie. No neviem či ju takýmto štýlom ju obmedzíme. Kohák si to zrejme uvedomil, keď kapitolu zakončuje "kompromisom" a pokiaľ viem, sám nebol úplným vegetariánom.
2. Ak nám ide o ekologickú etiku a etický vzťah k zvieratám, myslím si, že je nešťastné vychádzať z abstraktnej idey rovnosti. Nepredpokladá vedomie zodpovednosti za zvieratá už vedomie zásadného rozdielu medzi nami, odlišnosť v pozitívnom zmysle? Človek si je vedomý, že nesmie zneužívať svoje schopnosti a moc, ktorá je neporovnateľne väčšia. Samotné zvieratká nebudú bojovať za svoje potreby, len my ich môžeme ochrániť pred svojvôľou niektorých ľudí.
3. Ignoruje Kohák modernú filozofickú (kontinentálnu) antropológiu, ktorá zdôrazňuje anatomické rozdiely medzi človekom a napr. inými primátmi? Tie sú totiž predpokladom kultúry i etiky.
4. Kohák nezmieňuje, že to dnes so starostlivosťou o zvieratá často preháňame a mnohé domáce zvieratá sa dnes majú lepšie než stovky miliónov ľudí. Je etické ich chovať pre vlastné potešenie a tieto prostriedky nevynaložiť pre blížnych, ktorí by nám mali byť bližší než miláčikovia?
Napriek týmto slabostiam považujem knihu v českom a slovenskom prostredí za mimoriadne dôležitú. Ďalšie tri časti sú filozoficky premyslené a Kohák trefne komentuje stanoviska, prínos i úskalia jednotlivých smerov súčasného etického ekologického uvažovania.
Úžasná kniha od člověka, který filosoficky nejen myslel, ale také žil. Erazima Koháka považuji za nesmírně poctivého myslitele, který - třebaže se nebojí přiznat barvu svých pocitů a nestydí se za svou bezprostřední úctu k posvátnosti přírody - v žádném okamžiku nepohrdá rozumem a naopak se snaží využít rozumových náhledů k zacelení trhlin mezi člověkem a jeho přírodním životním prostředím. Viz "Zelená svatozář", s. 120: "Není to teprve rozum ve službách panovačnosti, který odcizuje, technický rozum, pro který vědění je moc? A není to právě rozum ve službách lásky, který je schopen překonat odcizení? Nenechává "hlubinné" odmítnutí rozumu člověka na pospas vášním, ke kterým patří i nenávist a závist, hněv a zloba?"
Kohák nikdy nezůstane o řečnických otázek a figur a vždy se pokouší o filosoficky relevantní, ale také srozumitelné odpovědi. Ve srozumitelnosti dosahuje pravého mistrovství. Rozhodně ne v tom smyslu, že by problémy odbýval či bagatelizoval (jeho přístup se naopak vyznačuje pozoruhodnou mnohostí perspektiv), nýbrž v tom smyslu, že dovede prezentovat nejdůležitější momenty spletitých a odborných diskusí jasným jazykem. Jeho výklad ale není strohý po vzoru některých analyticky orientovaných filosofů, kteří vrší argument za argumentem a ideál "srozumitelnosti" vidí v propozicích formální logiky. Kohák pracuje s řečí velice tvořivě a neštítí se přiléhavých obrazů ani osobních vzpomínek, pokud tím pojednávané téma ozřejmí i v jiném aspektu. Po přečtení celé knihy je nad slunce jasné, že ekologická filosofie a etika nejsou jen jednou z mnoha jiných filosofií či etik, ale představují podstatnou a dnes již naprostou nezbytnou součást filosofie a etiky jako takové. Jestliže na ně dnešní filosof pohlíží s klasickou přezíravostí, upínaje svou pozornost k "hlubším" problémům (ať už metafyziky, teorie poznání, či výhradně lidské společnosti/politiky), riskuje, že naší situaci ve světě nakonec vůbec neporozumí.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zelená svatozář: Kapitoly z ekologické etiky v seznamech
| v Právě čtených | 4x |
| v Přečtených | 119x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 12x |
| v Knihotéce | 28x |
| v Chystám se číst | 68x |
| v Chci si koupit | 11x |
| v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
ekologie filozofie filozofie přírody environmentální etika člověk a příroda člověk a zvíře environmentální výchovaAutorovy další knížky
| 2011 |  Zelená svatozář: Kapitoly z ekologické etiky |
| 1993 | Člověk, dobro a zlo |
| 2002 |  Cesta a odkaz T.G. Masaryka |
| 2002 | P.S. Psové |
| 2016 | Oheň a hvězdy |
Poslechnuto jako audiokniha na ČRo. Velmi zajímavé filosofování o ekologii. Zaujalo mě tady dost myšlenek. Nejvíc mě asi zasáhly kapitoly o zvířatech, o krutosti se kterou je zabíjíme kvůli jídlu, jak pořád nemáme dost. Delší dobu cítím, že přestat jíst maso úplně je moje cesta...
Planeta je v současné podobě neudržitelná. Stoupající počet obyvatel planety je jedna věc, druhá jsou zvyšující se nároky lidí.