Žiji svou smrtí přehled
Michelangelo Buonarroti
Hluboké básnické meditace o životě, uměleckém tvůrčím úsilí, kráse, lásce, čase a smrti. Verše člověka, který se za básníka nepokládal, které chvatně zaznamenával mezi svým výtvarným dílem na okraj skic, kreseb, na koncepty dopisů, denních záznamů o nákupech apod. a z nichž po letech vzniklo jedno z největších a hlavně nejživějších básnických děl své doby. Překlady v tomto svazku se na rozdíl od dřívějších překladatelových převodů tohoto mistra liší v tom, že jsou založeny na novém chronologickém uspořádání a výkladu, který přináší r. 1960 Enzo Noe Girardi. Básnické dílo Michelangelovo se zde představuje poprvé v podobě, k níž dospělo v posledních letech michelangelovské bádání.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Žiji svou smrtí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Jako je skryt už v peru v kalamáři
vznešený prostřední i nízký sloh,
jako je v mramoru sto různých tváří,
krásných i hrůzných podle našich vloh,
tak snad i vaše srdce v sobě hostí,
můj drahý pane, kromě pýchy cit,
cit plný pokory a laskavosti,
ač se mi zatím nechtěl projevit.
V kamenech, v slovech, ve zvěři a býlí,
jsou pro nás léky – a smět hovořit,
jistě by nám to samy prozradily.
A podobně je možná i má spása
i lék mých bolestí zas ve vás skryt…
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Žiji svou smrtí v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 15x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 9x |
v Chystám se číst | 14x |
v Chci si koupit | 6x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
1964 | Navštívení krásy – italská renesanční lyrika |
1941 | Michelangelo: Titan a člověk |
1970 | Žiji svou smrtí |
1964 | Luk |
1999 | Oheň, jímž hořím |
Jedna z nejlepších básní:
”Když jedna láska, jedno čisté vzplání,
jeden los pojí zde dva milence,
když jeden osud v jednom oba raní,
když jeden duch v dvou srdcích jedno chce,
když jedna duše obývá dvě těla
a vzlétá s nimi na týchž perutích,
když jedna rána, jedna zlatá střela
lásky dvě hrudi zapálí jak vích,
když plný štěstí milý žije v milém
a ne už v sobě, takže v obou dvou
procitá touha zemřít najednou,
když tisíc lásek není ani dílem
tak věrné lásky, a tak pevných pout,
jak jeden hněv je může roztrhnout?”
Spolu s ”Jedovatým stromem” od W. Blaka je to moje nejoblíbenější báseň!