Zlaté telátko přehled
Ilja Ilf (p) , Jevgenij Petrov
Humoristický román z 20. let 20. století spojuje vtip se společenskou satirou a kritizuje veškeré negativní jevy při budování porevolučního sovětského státu. Autoři se vysmívají příživníkům, spekulantům a podvodníkům na příběhu nepatrného úředníčka, kterému se podařilo různými machinacemi nahromadit několik miliónů rublů. Svoje peníze však nemůže ani utratit, ani ukrýt před různými parazity. Úředníkovo tajemství odhalí skupina organizovaných vyděračů a pod vedením geniálního dobrodruha Ostapa Bendera ho o peníze připraví. Ani těmto lidem však peníze nejsou nic platné, protože se ocitli ve společnosti, ve které nemají naději na přežití.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 1958 , Svět sovětůOriginální název:
Золотой телёнок (Zolotoj těljonok), 1931
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zlaté telátko. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)


Na svou dobu a místo celkem odvážná satira budování komunismu - byrokracie, chaos, komise, výbory, nástěnky, nefungování, absurdity, vzpomínky na staré časy - až se divím, že to autorům ve zdraví prošlo. Jazyk originálně vtipný, plný nečekaných obratů a přirovnání, místy až lyrického líčení obyčejných věcí. Příběh mne bavil asi do tří čtvrtin - hlavně lapání jednoho podvodníka druhým. Po zbohatnutí se ovšem do té doby suverénní Ostap začal chovat jako praštěný. Konec dosti hořký. Nevím, jestli to tak autoři chtěli opravdu napsat, jestli vůbec věděli, jak to ukončit nebo jestli jen museli zvolit přijatelné morální vyznění.
Líbilo se mi ještě zahlcení knížky příběhy vedlejších postaviček, pomocí kterých se právě výtečně charakterizovala ta divná doba. Např. zoufalý monarchista Churávek, který nenáviděl sovětskou vládu, ale kterému výbory a schůze nedaly pokoj ani ve snech. Nebo patetický citový vyděrač a flákač Škopíček s tím jeho: "Barboro, tys samice! Jak hnusíš se mi!" :-)))


(SPOILER) 3,5/5. Stejně jako Dvanáct křesel mě to většinu času nudilo (a jednou za 15-20 stran velmi podařený vtip), nicméně vyvolává veliký kombinátor jakýsi hluboký soucit. Je to vyzrálejší, kompaktnější, ale také smutnější příběh než Dvanáct křesel. Obzvlášť konec je hrozně smutný. Má to být satira, ale je mi z toho do pláče. Chudák Ostap! Nic ho nezviklá v jeho věčném optimismu, každý neúspěch a potíž bere jako výzvu a příležitost se učit – a přesto je nakonec poražen a zničen, ožebračen a ponížen.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zlaté telátko v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 74x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 12x |
v Mé knihovně | 65x |
v Chystám se číst | 33x |
v Chci si koupit | 6x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
nedokážem čítať ďalej, odkladám