Žluté oči vedou domů přehled
Markéta Pilátová
Láska k jednomu muži spoutala Marii v Praze. Během druhé světové války i po ní, v roce 1948, odmítla emigrovat se svým milovaným Jaromírem. Místo společného života si celoživotně dopisovali. Jaromírova žena, Brazilka Luiza, se po smrti svého muže odhodlá navštívit Prahu, aby pohlédla své sokyni do očí. Obě ženy, jedna kolem osmdesátky, druhá na prahu sedmdesátky, spolu tráví mnoho času vzpomínáním, vysvětlováním, vyprávěním. Tlumočnice jim dělají dvě dívky, dcery emigrantů. Marta, mladá dívka, jejíž matka je nespokojená stárnoucí žena, která myslí na Prahu jen s trpkostí a pocit ublíženosti je v ní příliš výrazný, a Lena, která je naopak žena činu, v Brazílii zachraňující farmu po dědečkovi.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Žluté oči vedou domů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (19)
Reálným impulzem ke vzniku příběhu (či spíš spleti příběhů) byla podle všeho existence dopisů Marušce. Vše ostatní, včetně grandiózního závěru se seancí, je už zřejmě dílem imaginace autorky. Knížka je rozsahem nevelká, ale dějově bohatá, vnitřně dynamická a dotažená. Já prostě říkám ano...
(SPOILER) Jsem nadšen, jako naposledy z Hagiboru a Snídaně se psem. Načítám teď velké množství novějších českých knih a o všech se rozhodně nedá říct, že by byly kvalitní. Tahle je. Působivá a zároveň úsporná. Má něco přes sto stran, ale musel jsem často přestávat, promýšlet, vracet se atd. Postavy ve zkratce načrtnuty velmi uvěřitelně, včetně vztahů, motivací, každá má vlastní pointu. Smysl mají jeřábi na obálce i neobvyklý název. Škoda, že knihu, kde hraje roli dopis, už přečtenou mám, tohle je ideální volba do výzvy :) Jediné, co mi trochu vadilo, bylo, že spiritismus a tím i zásvětí se ukázaly v závěru jako reálné, to v poněkud naivní podobě, ale asi to k tématu Jižní Ameriky opravdu patří.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Žluté oči vedou domů v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 148x |
ve Čtenářské výzvě | 28x |
v Doporučených | 8x |
v Knihotéce | 61x |
v Chystám se číst | 82x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
Brazílie vystěhovalci, emigranti emigrace Latinská Amerika kovbojové tajní agenti české romány
Autorovy další knížky
2017 | S Baťou v džungli |
2020 | Senzibil |
2007 | Žluté oči vedou domů |
2009 | Má nejmilejší kniha |
2014 | Tsunami blues |
Autorka z hromady střípků příběhů napříč časem, dějově z Brazílie a Prahy sestavila působivou mozaiku několika postav,
především emigrantů a jejich potomků, vztahu k rodné zemi, o hledání a nalezení pravého domova a smyslu života. Příběh, nevelký rozsahem, má přesto silný psychologický náboj a to nejen v osobách čtyř výrazných žen, ale i jednoho muže, dobrodruha, sloužícího za žold více institucím, který nakonec po pestrém životě využil podle předpovědi cikánky práva na vlastní smrt, protože cestování je sice krásné, ale člověk má mít tam, kde má domov, místo, na němž by vždycky mohl bezpečně spočinout.