Zpěv straky přehled
Dana Beranová
Čarodějka Henika série
1. díl >
Přichází hrdinka, jejímž cílem není silou měnit svět, ale léčit a napravovat lidské osudy. Když se šílený a mocichtivý vladař rozhodl vyvraždit všechny, které nemůže přeměnit ve vojáky, stalo se ze světa místo bez vědy, bez umění a také bez naděje. Místo, kde není snadné nabízet útěchu. Pro mladou čarodějku Heniku se však právě to stalo smyslem života. Zavržená matkou, ale se svými přáteli — spolehlivou klisnou Potvorou a strakou, která skrývá nejedno tajemství — pomáhá všude tam, kde je jejích léčitelských dovedností zapotřebí. Ať už pobývá ve městě, jehož brány není možné opustit, u oddílu dětských vojáků s velice podivným úkolem, či na hradě, kde se objevilo nadmíru podezřelé novorozeně, vždy musí pečlivě zvažovat, co může ztratit a co získat. Bolest a utrpení mívají totiž rozmanité podoby, ale muka v duši se navzájem až překvapivě podobají. A právě tyto rány se hojí ze všech nejhůř. Je na Henice, aby přišla na to, jak lze zemi a její obyvatele vyléčit.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zpěv straky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (51)
Od Zpěvu Straky jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Po čtení hororů a dlouhých epických fantasy s tisíci stránkami jsem si chtěla odpočinou a přečíst si něco milého a příjemného. A přesně jsem dostala v téhle krátké knížce o čarodějce Henice. Děj není náročný, není moc brutální a nemusela jsem u toho tolik přemýšlet. Forma mini povídek mi vyhovolala, protože se to četlo rychle a jednoduše. Není potřeba řešit tolik politiku a budování světa, protože mě spíš zajímalo, jak Henika vyřeší další problém. Určitě si přečtu pokračování.
(SPOILER)
No... že prej ,,Zaklínač v sukni.." To jsem se zasmál, až jsem z toho dostal průjem holky, to vám teda povim.
Pod komentář od soupik2012 se můžu podepsat.
Kniha je psaná jednoduchým až bych řekl infantilním stylem ála dětičky těšte se na pohádku bez nějakého širšího ekonomicko-politického propracování a s neustálím vysvětlováním jasných věcí. To by bylo samozřejmě v pořádku, nic proti, byla by to prostě další knížka pro děti. Jenomže paní autorka to těžce zazdila tím, že tam úplně nesmyslně, ale opravdu podle mě nesmyslně a hlavně násilně narvala scény s hvězdičkou. Kdyby byl příběh vyprávěn v dospěláckém stylu a sem tam by se objevila drsnější scéna, proč ne, ale takhle jsem si pokaždé říkal wtf? Jako například se hlavní hrdinka chová celou knihu velice cudně, hýčká si vztah s kovářem a vychutnává si okamžiky kdy je v jeho blízkosti (její 33 let prej, chechty chechty..), aby pak BUM roztáhla nohy úplně random týpkovi kterej nemá v ději žádnou další úlohu.
Na audiotéce si pár uživatelů stěžovalo, že je kniha špatně narežírovaná. Ne je špatně napsaná. Protože paní autorka prostě neumí dokončovat svoje povídky. To jste jednu dvě věty po rozuzlení děje v jedné povídce a najednou zjišťujete že už posloucháte další.
Další mínus je jak paní autorka vlastně nemá vymyšlený politický kontext jejího už takhle pokulhávajícího světa, kdy dostáváte jenom střípky informací, podle toho jak se to autorce zrovna hodí do krámu. Působí to strašně prvoplánově hodně to kazí dojem z knihy. Stejné je to pak se vztahem s její ,,matkou,, který je o to víc schizofrenní, potom co se dozvíte v druhé knize. Když tady čtu bláboly typu ,,krásně propracovaný svět.." nebo ,,Dana Beranová má skvělý talent na vytváření světa..", tak je mi pláče přiznám se.
Pak je tu kouzlení... nebo spíše náhodné dělání věcí, které je přímo úměrné tomu, jak se to opět autorce hodí do krámu. Jednou totiž naše milá Henika dokáže pohnout řekou, aby další scéně nedokázala zastavit vnitřní krvácení. Jak smutné, fňuk fňuk.
Celkově to působí hrozně pitomě, kdy je hlavní hrdinka až nechutně sluníčková, hodná a milá a VŽDY musí pomáhat chcá nechcá. Něco jako když si ten jeden idiot veme v dračáku paladina se zákoně dobrým přesvědčením. To je pak peklo, když ten blbec prostě MUSÍ pomoc každému kdo si zrovna řekne, toho v partě nechcete, ale to odbočuji. Prostě je tohle zbytečně zmrvená pohádka, nebo strašlivě dětinská povídková kniha pro dospívající-dospělé, vyberte si. Za mě dvě zmatené hvězdy...
Související novinky (1)
Vychází Jenom nestvůra, Jako stín a další knižní novinky (40. týden)
02.10.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zpěv straky v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 155x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 10x |
v Knihotéce | 63x |
v Chystám se číst | 98x |
v Chci si koupit | 29x |
v dalších seznamech | 6x |
Autorovy další knížky
2022 | Zpěv straky |
2016 | Žena se lvem |
2015 | Město, moře, kuře, stavení |
2014 | Eva a Kniha poznání |
2024 | Křik straky |
„Jsi voják, vstoupil jsi do armády.“
„Ano pane, ale proto jsem nepřestal být člověkem.“
Kniha je koncipována epizodicky, každá kapitola odhaluje příběh jiné postavy a společným jmenovatelem je Henika, léčitelka s kouzelnými schopnostmi, a politický kontext, jenž se často odhaluje v mezihrách.
Přiznám se, že právě kvůli té epizodičnosti jsem ze začátku měla problém se začíst. Chyběla mi tam nějaká kotva, ale ta se postupně vytvořila. Autorka totiž čtenáře rozhodně nevodí za ručičku, a cokoliv nemusí vysvětlovat, ponechá na vás, abyste se taky trochu zamysleli. Díky tomu jsem si svět i postavy dokázala dobře představit, a to i přes poměrně úsporný styl psaní.
K postavám: Je zajímavé potkat léčitelku, která nemá samaritánský komplex a dokáže si přiznat, když na něco nestačí. Henice navíc ani zdaleka nechybí negativní vlastnosti, ale právě proto působí tak realisticky, což mě na ní opravdu bavilo. I ostatní postavy se chovaly jako reální lidé, k čemuž přispíval často jedinečný způsob vyjadřování.
Vím, že autoři často nemají rádi, když se jejich tvorba přirovnává k jiné, ale Straka mi v mnoha ohledech připomínala Zaklínače (a podle ostatních recenzí nejsem jediná), což ve mně vyvolalo příjemnou nostalgii. Nejenže je příběh podobně surový, ale Henika sama má mnoho společného s Geraltem – jezdí pomáhat lidem, pro které často řeší až nesplnitelné úkoly, má svou Potvoru a je to taky tak trochu mrzout (vzhledem k její minulosti se jí v tomhle ale vůbec nedivím). Všechno zmíněné však nese autorčin jedinečný podpis, takže to na mě víc než cokoliv jiného působilo jako nové originální pojetí.
Nejvíc mi v hlavě utkvěla kapitola Všechno, nebo nic (z té mi doteď běhá mráz po zádech), ale všechny měly zajímavý námět a zanechaly ve mně různé pocity.
Uzavřela bych to tím, že si brzo koupím druhý díl, abych zjistila, jak to vlastně s Henikou a jejím původem je. Rozhodně doporučuju všem milovníkům fantasy se slovanským nádechem.