Zpěv straky přehled

04.01.2025

Myslím, že tahle kniha je takové to "cozy fantasy", nebo oddechovka, kterou po náročných příbězích rádi uvítáme.

Kniha je rozdělená na krátké příběhy, kdy každý vypráví jiné dobrodružství léčitelky/čarodějky.
Ale víc než léčením se kniha zabývala politikou a to mně docela mrzelo. Svět mi nepřijde tak zajímavý, aby se tolik řešil.
- Menší spoiler z druhého dílu:
Proč v knihách o léčitelce je boj čarodějek? Nevím, moc mi to tam nesedělo. (Chápu, že ona je čarodějka, ale mohli jsme spíš pozorovat, jak léčí lidí)

Jinak to nebylo tak hrozné čtení. Bavilo mě to, ale moje oblíbená série to není.

26.12.2024

„Jsi voják, vstoupil jsi do armády.“
„Ano pane, ale proto jsem nepřestal být člověkem.“

Kniha je koncipována epizodicky, každá kapitola odhaluje příběh jiné postavy a společným jmenovatelem je Henika, léčitelka s kouzelnými schopnostmi, a politický kontext, jenž se často odhaluje v mezihrách.

Přiznám se, že právě kvůli té epizodičnosti jsem ze začátku měla problém se začíst. Chyběla mi tam nějaká kotva, ale ta se postupně vytvořila. Autorka totiž čtenáře rozhodně nevodí za ručičku, a cokoliv nemusí vysvětlovat, ponechá na vás, abyste se taky trochu zamysleli. Díky tomu jsem si svět i postavy dokázala dobře představit, a to i přes poměrně úsporný styl psaní.

K postavám: Je zajímavé potkat léčitelku, která nemá samaritánský komplex a dokáže si přiznat, když na něco nestačí. Henice navíc ani zdaleka nechybí negativní vlastnosti, ale právě proto působí tak realisticky, což mě na ní opravdu bavilo. I ostatní postavy se chovaly jako reální lidé, k čemuž přispíval často jedinečný způsob vyjadřování.

Vím, že autoři často nemají rádi, když se jejich tvorba přirovnává k jiné, ale Straka mi v mnoha ohledech připomínala Zaklínače (a podle ostatních recenzí nejsem jediná), což ve mně vyvolalo příjemnou nostalgii. Nejenže je příběh podobně surový, ale Henika sama má mnoho společného s Geraltem – jezdí pomáhat lidem, pro které často řeší až nesplnitelné úkoly, má svou Potvoru a je to taky tak trochu mrzout (vzhledem k její minulosti se jí v tomhle ale vůbec nedivím). Všechno zmíněné však nese autorčin jedinečný podpis, takže to na mě víc než cokoliv jiného působilo jako nové originální pojetí.

Nejvíc mi v hlavě utkvěla kapitola Všechno, nebo nic (z té mi doteď běhá mráz po zádech), ale všechny měly zajímavý námět a zanechaly ve mně různé pocity.

Uzavřela bych to tím, že si brzo koupím druhý díl, abych zjistila, jak to vlastně s Henikou a jejím původem je. Rozhodně doporučuju všem milovníkům fantasy se slovanským nádechem.