Muž mnoha tváří přehled
Karl May
Ztracený syn série
< 1. díl >
Série Ztracený syn svazek 1. Původně vydáváno jako kolportážními romány. Jde o jednoduše psané romány pro odreagování čtenáře s barvitým dobrodružným dějem, které obsahují na svou dobu silně nemravné, v současnosti spíše úsměvné scény. Série Ztracený syn je napínavý kriminální román se silným sociálním podtextem.
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1995 , NávratOriginální název:
Der verlorne Sohn, oder Der Fúrst des Elends
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Muž mnoha tváří. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Hodně slabá série. Asi nejslabší co jsem od Maye četl. Chybí tomu švih. Lesní růženka mě navnadila(některé díly se vyrovnají nejlepším Mayovým knihám), ale tahle série zklamala. Dočetl jsem všechny díly, ale skřípal zuby.
May na začátku série předkládá čtenáři poměrně zajímavý kriminální příběh, který je ale ovšem třeba brát s rezervou, v kontrastu tehdejší doby, protože dnes působí spíše naivně. Téma křivě obviněného muže, který se po letech vrací jako mocný a bohatý cizinec sice není příliš originální, ale to zas tak moc nevadí.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Muž mnoha tváří v seznamech
v Přečtených | 19x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 31x |
v Chystám se číst | 1x |
Autorovy další knížky
1969 | Syn lovce medvědů |
1971 | Divokým Kurdistánem |
1970 | Pouští |
1968 | Černý mustang |
1981 | Poklad ve Stříbrném jezeře |
Tajuplné dobrodružství staromódnějšího střihu, kdy mi při otáčení stran opakovaně v mysli nabíhal nezapomenutelný Krvavý román Josefa Váchala. Ten však byl psán ve výrazně uvolněnějším duchu, zatímco Karel May svou šestákovou kriminálku ze zámku a podzámčí myslel vážně – tedy alespoň tak, aby naplnil očekávání čtenáře, prahnoucího po odpočinkové literatuře. Takže nebudu nikomu nic nalhávat; zápletka je prostá a jednání postav předvídatelné, přesto tempo vyprávění ostrým krokem šlape od začátku do konce. Množství dialogů rychlý spád ještě umocňuje, ačkoliv škarohlíd by mohl tvrdit, že jsou notně zastaralé a v mnoha ohledech naivní. Pravda, celé to působí trochu jako latinskoamerická telenovela, až se skoro divím, že podle toho už dávno nějakou nenatočili. Jenže právě ten archaický přístup a podmanivé autorovo charisma, dělá z téhle mýdlové opery parádní zážitek. Podobně jako pověstní sádroví trpaslíci v zahrádce, má i Ztracený syn přes všechen dobový kýč svoje nepopiratelné kouzlo.