Bez práce a dcery ne!

recenze

Co oči nevidí, to manžela nebolí (2022) / Lena91

Co oči nevidí, to manžela nebolí

Čechy, Francie či snad Austrálie? Tam všude se čtenář může podívat s českou autorkou Alena Jakoubkovou, jejíž konto čítá několik desítek knih. V její nové knize s názvem Co oči nevidí, to manžela nebolí se hlavní postava, fotografka Melanie podvolí svému manželovi Jardovi, profesorovi a vědci, že se s ním odstěhuje do francouzského Bordeaux, kde bude fungovat pouze jako žena v domácnosti, podporovat manžela v jeho kariéře, což znamená chystat a navštěvovat večírky pro akademiky a být jeho chloubou.
Ač je Jarda navýsost spokojený, Melanie se trápí ve své nové roli, jejíž denní náplní není nic jiného než vařit večeře a procházet se. Tady se Jakoubková takzvaně vyřádila, když popisuje Melanieyn kuchařský um. Francouzskému prostředí a gastronomie věnuje vcelku výrazný prostor, barvitě a detailně s Melanie ochutnáváme všechny speciality a poznáváme místa, která fotí, že skoro i cítíme ten vlhký vzduch arcachonského zálivu.
Vše se však změní v okamžiku, kdy se Melanie náhodně potká s kadeřnicí Céline, jež si všimne jejího trápení. Pomůže jí najít opět smysl života, když dostane nabídku nafotit s redaktorem Robertem roční reportáž o vinicích. Ovšem není to jen nadšení z nové práce, a z budoucí role babičky, co ji donutí pohlednout na svůj dosavadní život a zamyslet se, zda není čas na razantní změnu.
Jakoubková zvolila vcelku jednoduchý styl psaní i členění kapitol, což přispívá rychlejšímu plynutí děje a také čtivosti. Co oči nevidí, to manžela nebolí je takovým tím oddechovým čtením, kdy prostě nechcete nic řešit a přemýšlet, jen uniknout od reality. To se myslím autorce povedlo, jelikož jsem si u čtení opravdu odpočinula, vžila se do Melanie, jelikož stejně jako já fotí, tudíž jsem si sama sebe najednou představovala, jak jezdím fotit ty vinice. Jediné, co mi tak nějak zpětně vadilo, byla ta infantilnost v celém příběhu. Ať už šlo o Jardovo chování, které tedy bylo neskutečně dětinské v pohledu na jejich nové role ve Francii, tak i třeba kamarádky Mirky a jejího tajemství. Celkově lze říci, neočekávejte dílo století, ale na večerní pohodu pod peřinou proč ne.

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk.

Fotografka Melanie se v manželství s Jardou nudí. Jardovi, odborníkovi na vývoj nových farmaceutik, nabídli prestižní práci hostujícího profesora na univerzitě v Bordeaux. Dostali k užívání krásný domek ve vesnici nedaleko města, ... více

Komentáře (0)