Caraval

recenze

Caraval (2017) / Nikolaoss

Představte si divadlo. To nejlepší divadlo jaké vaše mysl dokáže stvořit. Nejkouzelnější, nejbarevnější, nejmagičtější, tak dokonalé, že nebudete vědět, co je pravda a co jen iluze. Představte si, že nemusíte být pouhými diváky, smíte se účastnit samotného představení a nechat se okouzlit až za hranice čehokoliv možného. Tohle všechno si představte a pak možná budete blízko toho odhalit, jaký by mohl být Caraval…

Scarlet z Dobytého ostrova Trisda dlouhá léta psala dopisy pro mistra Legendu Caravalu. Dlouhá léta doufala, že její prosby přimějí toho záhadného principála nejkouzelnějšího představení, jaké si člověk ani nedokáže představit, aby přivezl své herce k nim na ostrov Trisda. Tolik toužila spatřit Caraval, o kterém jí babička mnoho vyprávěla… Jednoho roku, když měla před svatbou, doufat a prosit přestala a napsala Legendovi, ať už nejezdí. A on konečně odpověděl! Scarlet dostala tři nádherně zdobené vstupenky na představení – pro sebe, svého snoubence a sestru Donatellu.

Jenže Scarlet je zodpovědná a ví, že kdyby se vypravila na Caraval, zmešká svatbu s hrabětem, kterého sice nikdy neviděla, ale on je její jízdenkou jinam. Pryč od tyranského otce. Nabízí navíc ochranu i pro její sestru, na níž Scarlet nesmírně záleží. Udělala by pro ni všechno, tak se rozhodne zapomenout na svůj největší sen – na Caraval – jen aby jim oběma zajistila bezpečí. Jenže Donatella je jiná. Je mladá a nespoutaná a chce žít. Chce opustit Trisdu a chce, aby šla Scarlet s ní. Za pomoci námořníka Juliana se jí podaří uprchnout z Trisdy a dostat sebe i sestru až na Ostrov snů, kde je sídlo Caravalu a jeho mistra Legendy. Tam se ale stane něco, co nikdo nečeká – Tella je unesena mistrem Legendou a Scarlet je nucena hrát Caraval – a vyhrát! – aby dostala svoji sestru zpět…

Ukáže se, že najít její sestru je cílem všech účastníků Caravalu. Kdo ji najde první, ten vyhraje celou hru a získá hlavní cenu, kterou je tentokrát jedno přání.

Scarlet jako hrdinka knihy si mě bohužel moc nezískala. Nedokázala mě přesvědčit o tom, že se rozhoduje sama za sebe. Spíš jsem měla pocit, že je okolnostmi vláčena hrou a když pokročila kamkoliv dále, byla to zásluha jiných nebo nějaké překvapivé náhody. Totéž – to, že si mě moc nezískaly - bohužel nastalo i u většiny ostatních postav, možná jen s výjimkou Juliána, který přitahoval podivnou záhadností a rozumným přístupem k celému představení. Také Scarletina sestra Tella se nakonec ukázala jako zajímavá postava. Ona rozhodně nebyla tou, která by sebou nechala vláčet. Na většině ostatních postav se mi ovšem líbila jejich záhadnost. Nebyla jsem si jistá, kdo je hercem a kdo hráčem, protože předstírání a klam jsou v Caravalu všudypřítomné.

Co se samotné hry Caraval týká, čekala jsem něco malinko jiného, ale nemůžu říct, že bych byla zklamaná. Paní autorka sice nevyužila plně potenciál, který jí prostředí Caravalu nabízelo i tak si mě ale dokázala celkem bez problémů získat. Caraval není jen obyčejné divadlo, i když se můžete jen dívat. Můžete taky hrát - stát se součástí představení, přidat se k hercům a vyhrát. Z divadla Caravalu se tak vlastně stává něco jako reality show. Z textu vyplynulo, kde se bere Legendova moc, ze které tvoří mámení Caravalu, jenže moc jsem nepochopila, jak to vlastně celé funguje. Zdálo se, jakoby si paní autorka přizpůsobovala vše potřebám aktuálního místa v textu a klidně i za cenu popření předcházejících zákonitostí, které pro svůj svět připravila. Vše se měnilo tak nějak za pochodu, ale klidně si můžu myslet, že to patří ke kouzlům celého představení a byl to autorčin záměr, tak si to tedy myslím :). Všechno je tak třpytivé, barevné a plné kouzel, že jsem si nějakých nesrovnalostí moc nevšímala a dochází mi to až teď zpětně. V průběhu čtení jsem se dozvěděla i něco málo z pověsti o tom, jak vznikl Caraval a jak se stal Legenda Legendou. A pochopitelně něco z toho byly jen pověsti, krásně zapadající do caravalské tajemnosti.

Co se knize nedá upřít je opravdu kouzelné prostředí, kde můžete čekat naprosto cokoliv. Příjemně to dráždí fantasii, takže jsem ráda odpustila i méně propracované postavy, protože jsem si prostě užívala místo, které bylo plné kouzel. Nadchly mě například šaty, které měla Scarlet na sobě, protože koho by nepotěšily šaty, které se mění podle nálady nositele. Skvělé byly také obchody a služby ve městě. Daly se koupit za všechno možné, jen ne za peníze. Většinou za nějakou vzpomínku, za prozrazení něčeho o sobě, ale třeba i za den života. Podobných originálních nápadů měla paní autorka v rukávu spoustu, ale klidně by jich mohla mít ještě víc. Vůbec bych se za to nezlobila. Svět, který paní autorka stvořila, měl obrovský potenciál a nezdá se mi, že by byl využit dostatečně a beze zbytku. Že by se něco šetřilo do dalších dílů?

Vzhledem k tomu, že je kniha řazena mezi YA, nechybí ani romantická zápletka a s povděkem mohu říct, že se paní autorka vyhnula pokušení milostného trojúhelníku. Dokonce v tomto případě ani moc netlačila na pilu a nechala vztah svých hrdinů uzrávat tak nějak pozvolna až se z něj stal takový ten hezký a jemný cit, který se už dnes moc nevidí. Jediný vztah, o kterém jsem nakonec měla pochybnosti, byl ten mezi Scarlet a její sestrou. Zdálo se mi, že ji Scarlet rychle pustila z hlavy a nebyla pro ni tou nejdůležitější a že Donatelle na sestře taky moc nezáleželo, ale možná to byla jen další z iluzí Caravalu :).

Pokud chcete příjemný oddechový příběh, který dokáže probudit vaši fantasii, určitě po Caravalu sáhněte, ať je vám deset nebo devadesát. Neočekávejte žádný přehnaně dramatický příběh vysoké literatury a nebudete zklamáni. Naopak! Dostane se vám knihy, kterou je příjemné si přečíst, najdou se i nějaké ty napínavější okamžiky a především zažijete představení, jaké svět neviděl :).

---

Caraval Stephanie Garber

Než vstoupíte do světa Caravalu, mějte na paměti, že je to jen hra. Ať už jste o Caravalu slyšeli cokoli, určitě se to nevyrovná realitě. Je to víc než hra! Je to magie. Scarlett vždy toužila Caraval zažít a letos dostala pozvá... více

---

Komentáře (2)

Přidat komentář

---