Čekání je většinou nepříjemná činnost. Ať už čekáme na cokoliv či kohokoliv. Někdy se dočkáme, jindy zase ne. A možná právě nejvíc čekáme na život, jaký jsme si v mládí představovali…
Oblíbený český spisovatel František Niedl je tu opět s novou knihou. Ta nese název Čekání na nekonečno a vyšla v brněnském nakladatelství MOBA. Na jaře letošního roku se dočkala druhého vydání i Niedlova kniha Skleněný vrch, která vypráví příběh automobilového závodníka Petra Machara, jenž zůstal po vážné nehodě ochrnutý na dolní končetiny, a jehož stojí následný osobní boj za návrat do běžného života litry potu a krve. Hlavní hrdina knihy Čekání na nekonečno s ním má mnoho společného.
Je jím čtyřicátník Tomáš Merc, architekt v národním podniku, manžel a otec dvou dospívajících dětí. Píší se 80. léta minulého století a Tomáš rozhodně nepohrdne občasným alkoholem ani nevěrou. Vůči svým nejbližším bývá poměrně nevšímavý a chladný, a jeho rodinný život tak utrpěl během let mnoho trhlin. Když je Tomášovi diagnostikována rakovina v pokročilém stádiu, neubrání se bilanci svého života. Do popředí se mu derou vzpomínky z mládí, vojny, ale i vzpomínky na jeho osudové ženy. Tomáš si postupně v plné míře uvědomuje, že se během let stal úplně jiným člověk, než jakým býval, a jakým se chtěl stát…
V knize je současnost 80. let pravidelně prokládána Tomášovými flashbacky, jejichž prostřednictvím nás František Niedl přenáší do 60. a 70. let, kdy do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy, kdy mladí chlapci měli ještě povinnou dvouletou základní vojenskou službu, na kterou cestovali tradičně vlakem, a během níž zažívali šikanu, ale navazovali i nová přátelství, a se svými děvčaty komunikovali jen prostřednictvím dopisů… Ze všech stránek sálá nezkalená autentičnost.
Niedlův vypravěčský styl je jako vždy příjemný a nenáročný. Tentokrát ovšem zabrousil autor do nitra hlavní postavy mnohem více, než obvykle ve svých knihách dělává. Píše o Tomášových citových rozpoloženích i myšlenkových pochodech s dojímavou působivostí. Přesto zůstává „při zemi“, a ani na chvíli nesklouzává do přílišného patosu. Je to vyprávění střízlivé a jednoduše složité jako běžný život, ve kterém každý čekáme na to či ono. Až „to“ přijde, nebo až „to“ odezní… Často jediný krok mimo znamená i jinou cestu a směr…
Jsou dny, které když člověk prožije, mohl by klidně umřít. Protože se často stává, že ty následující už nejsou takové a podobají se jen čekání na něco, co už nepřijde.
Čekání na nekonečno je čtivým nostalgickým, místy smutným příběhem ze života. Doporučuji.
Čekání na nekonečno
František Niedl
Život architekta Tomáše Merce je plný emocí, a zároveň plný chladu – v rodině, v zaměstnání, má spíše známé než přátele. S lehkostí jemu vlastní navazuje nové milostné vztahy, a se stejnou lehkostí je ukončuje. Je milován i nenávi... více
Komentáře (0)
Přidat komentář
evasamankova také napsala
Kruhy na vodě
Konečně normální vražda
Ulička zmrtvýchvstání
Vraždy s odstupem
Nebezpečné křižovatky