Zprvu mým největším problémem bylo začtení se do knihy. Styl psaní mi dal chvíli zabrat, než jsem si zvykla. Přišel mi strohý, a dokonce jsem se i chvílemi dokázala ztratit ohledně toho, kdo co řekl. Nakonec jsem si na něj přivykla asi po takových padesáti stránkách. Než jsem si na to navykla, tak jsem bohužel Cenu cti častěji odkládala, než četla. Ale jakmile, už mi styl psaní nedělal problém, tak jsem knihu už jen tak neodkládala.
Když se postupně začal děj zaměřovat na Mínu, tak jsem se do příběhu mnohem více ponořila. A bylo mi z toho zle. Zle z toho, co chtěli udělat nevinnému dítěti. I teď, co o tom píšu, je mi z toho úzko. Tohle byly chvíle, kdy mě kniha dokázala rozčílit. Co všechno dělali jen kvůli tradicím. Rozčilovalo mě, jak je to tam až, tak moc zakořeněné, kdy jakákoli lehká odchylka od zvyklostí je okamžitě špatná a je potřeba ji potrestat.
Svým způsobem jsem očekávala, že zde bude mnohem více romantiky. Docela mě překvapilo, že se zde skoro vůbec nevyskytovala a moc jsem si nějakých náznaků nevšimla. Spíše mi to přišlo, že si autorka řekla, že teď by se to hodilo a dala to tam. Takže pokud jste romantická duše, tak opravdu romantiku od Ceny cti neočekávejte.
Ale z ohledu příběhu, který se zaobírá Indií, tak je to velmi čtivá kniha, která dokáže zaujmout a nepustit, dokud se člověk nedozví, jak to vůbec skončí. Líbil ose mi, že jsem se dozvěděla i něco o minulosti Smity a pochopila tak lépe její vztah k Indii. Hodně si toho vytrpěla, když to tak vezmu.
Určitě Cenu cti doporučuji všem, kteří by se rádi dozvěděli o tom, jaké to je v Indii. Jenom podotýkám, místy je to o dětech, jimž se má stát něco zlého. Jinak ale věřím, že se vám kniha bude líbit.
Spolupráce Megaknihy, Ocelot
Cena cti
Thrity Umrigar
Indoamerická novinářka Smira se vrací do Indie, aby zde zpracovala reportáž, byť nerada: už dávno se svou rodinou opustila zemi a neměla v úmyslu se tam ještě někdy vrátit. Při sledování případu Míny - hinduistické ženy, kterou na... více
