Detektivní povídky po česku

recenze

Zásnuby se smrtí (2015) / Nagadir

Zásnuby jsou povídkovou knihou, což pro mě nebylo zrovna příjemné zjištění. Ať už jsem četla všelijaké krátké příběhy, bohužel mě jen málokterý dokáže zaujmout a ještě méně mě pak dokonce i baví. Dostat si mě tedy nějakou povídkou je bohužel velice těžké. I přes to jsem se ale při čtení této sbírky snažila být co nejobjektivnější a nalezla jsem i pár takových, které mě velmi zaujaly či se mi víceméně líbily.

Knížka obsahuje hned 14 povídek, které jsou opravdu velmi různorodé a rozhodně se nedá říct že by se v nich omílalo jen jedno základní téma, což je asi na jednu stranu dobře. Každý si tu totiž určitě najde něco co se mu bude líbit. Na druhou stranu jsem však narazila na příběhy které mi moc do daného žánru nezapadaly a spíš než detektivní bych je označila za dramatické. Pro někoho to může být příjemným spestřením, mě to spíš trochu zklamalo. Co se délky týče jsou velmi kraťounké, pohybují se mezi deseti až dvaceti stránkami což je na můj vkus prostě příliš málo. Ano, pro čtenáře kteří si raz za čas přečtou jeden příběh je to ideální, protože je to rychlé a krátké. Ale ti kteří vyžadují něco delšího či více propracovanějšího pravděpodobně nedokážou tuto sbírku ocenit. Ale i tak musím pochválit to, že autor dokázal i v tak malém ohraničení dokonale vystihnout žánr v tolika různých podobách a většina příběhů má přesně to co má každá detektivka mít. Také skvěle zvládá navození atmosféry, protože většina povídek mě hned svým úvodem zaujala a četla jsem je s chutí, bohužel vyústění mnoha příběhů mi přišla poněkud slabá oproti tomu jak dobrou premisu měla. Také bych asi měla zmínit, že se tu v mnohých případech objevují poměrně dost známé klišé, některé jsou zvládnuté dobře, takže to vlastně ani nevadí, jiná ale už tak skvěle zapracovaná nejsou. Vlastně je to tak nějak půl napůl, a zhruba stejně je to i s předvídatelností některých příběhů. U některých nebudete tušit co se do poslední chviličky stane a jiné poměrně jednoduše prohlédnete. Celkově jsou tedy povídky v tomto ohledu vyvážené. Ty slabší těmi lepšími.

Co se týče autorova stylu, to se posuzuje dost těžko když je každá povídka tak jiná. V některých mi to sedlo v jiných zase ne. Někdy se mi způsob vypravování líbil a jindy mi přišel dost chaotický. Všeobecně, jak už jsem psala, autorovi jde navození atmosféry a trochu pokulhává v dialozích.

Závěrem. Knížka která se svým založením hodí spíš jako jednohubka mezi hlavními chody.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Moba

„Člověk je nejsložitějším tvorem v celém vesmíru,“ s povzdechem sděluje v jednom ze strhujících příběhů této knihy psycholožka Judita Svárová, blízká spolupracovnice policejní mordparty. Nelze s ní nesouhlasit. Zločin v občas až a... více

Komentáře (0)