Devátý díl velké ságy

recenze

Dávný odkaz (2024) / Danka22

Nadvláda Hyksosů je u konce, a Egypt se opět těší z návratu faraona. Jenže ne na dlouho. Taita se snaží vše udržet, jenže ví, že je na obzoru velké nebezpečí. Navíc posílá svého svěřence Piay, aby rozluštil tisíce let starou hádku a tím zachránil zemi.


Wilbura Smithe mám strašně moc ráda. Jeho knížky jsou čtivé a ráda se k nim vracím. Obzvlášť mám vždycky radost z nového dílu ze slavné ságy Řeka bohů. Ten poslední, devátý, je sice napínavý ale něco tomu chybí. Pravda je, že se příběh pohybuje kolem pyramidy faraona Džosera a hlavní zápletka je o hledání daru, který je srovnatelný s mocí bohů. Trochu jsem v tom viděla návrat k druhému dílu Řeky bohů, který se ale odehrává v současnosti.


Co se týče hlavní postavy Piaye, pak jde o mladého muže, který je zbrklý, sympatický a občas nevypočitatelný. Jeho doprovod v podobě Hanna a krásné Myssy je i o síle přátelství. Obzvlášť Myssa se stane kočkou ovládnou kouzlem. S větším obsahem mystiky až fantastiky se musí člověk smířit, Wilbur si ji u egyptské ságy velmi oblíbil. Tady bych řekla, že všeho moc škodí.
Spoluautor Mark Chadbourn slušně načichl panem Smithem, ale úplně ho nenahradil. To ani čtenář nechce. Myslím si, že je vždy lepší v přestat ve chvíli, kdy se nejvíce daří. Čtenář pak není zklamaný. Já zklamaná nejsem, ale úplné štěstí jsem v devátém díle nenašla. Přesto jsem ráda, že jsem si mohla knížku přečíst.

Po letech utrpení pod nadvládou Hyksósů se na egyptský trůn konečně vrací právoplatný faraon. Jeho moc je ovšem křehká a někteří využívají nastalého zmatku ve svůj prospěch. Velký mág Taita se ze všech sil snaží sjednotit rozdělen... více

Komentáře (0)