Doba, čistota a zkaženost

recenze

Výsostně romantický román tematizující lásku, čistotu a zkaženost. Hlavní postava, Oktavius prožije bolestnou deziluzi z nevěry své první lásky, díky čemuž se začne spolu s přáteli oddávat zhýřilému životu, děvkám a lásku začne popírat. Celý úvod knihy je básnickým popisem dobové situace, kde chce autor naznačit, že skepse, nevíra a deziluze, které postihnou Oktavia nejsou jen jeho osobním problémem, ale zcela vyplývají z ducha tehdejší doby. Po smrti otce Oktavius odjíždí na venkov, kde otec žil a nastává u něj odvrat od bývalého zhýralého života. Zde potkává starší Brigitu, do které se od první chvíle zamiluje. Je jeho pravým opakem, zbožná, pomáhá trpícím ve své vesnici, má pověst obětavé ženy. Zpočátku Oktaviovi odolává, posléze se mu vzdá. V něm samotném přitom začne boj protikladných sil, kdy na jedné straně se díky ní očišťuje a vrací se ke svému dobrému já z dětství, na druhé straně se v něm ozývají rezidua skeptického zla z jeho zhýralého života a Brigitu trápí výsměchem a žárlivou podezřívavostí. Nakonec začne být jejich vztah trnem v oku vesnickým lidem, Brigita silně trpí ztrátou úcty a vážnosti. Přesto je už rozhodnutá s Oktaviem žít, i když jí to přináší nejedno utrpení, odjíždí s ním do Paříže a chystají se odjet někam dál do Evropy. V Paříži se objeví jako prostředník mezi Brigitou a jejími příbuznými prostý člověk Jindřich Smith, který s oběma začně trávit čas. Nakonec mezi ním a Brigitiou vznikne vztah, jsou si totiž vnitřně podobnější, oba čistí a obětaví lidé. Oktavius prožije dramatickou noc na hraně halucinací, rozhodnut Brigitu opustit, vyrovnává se sám se sebou a se svým zlem, v jednu chvíli je v pokušení Brigitu zabít nožem, v čemž mu zabrání kříž s Kristem na její hrudi. Dojde v něm k náboženskému obrácení a druhý den odjíždí sám, odhodlán už dál neničit Brigitino štěstí.

Celý román je výbornou studií vnitřních bojů mezi čistotou, dobrem a zkažeností, zlem u člověka, jenž žije v době bez pevné náboženské víry, v době po osvícenství, francouzské revoluci a napoleonských válkách. Musset v úvodu románu, který je silně autobiografický, dává tyto historicko-duchovní okolnosti do vztahu s vnitřním vývojem svého hrdiny, čemuž odpovídá i název románu "zpověď dítěte své doby". Prožívání lásky a vztahu vůbec je silně dramatické, tak jak bylo v romantismu asi obvyklé, téma vnitřních temnot a neovladatelných vášní je také s touto dobou silně spjaté. Na rozdíl od Flaubertovy Citové výchovy, kde hrdina svou zkaženost a zištnost bere klidně a nijak se tím netrápí, je Mussetův Oktavius ještě pravým romantikem, který znesvěcením lásky trpí, který své zlo prožívá jako silnou bolest a který je silně obrácen do svého nitra, v němž celý jeho boj o povahu svého lidství probíhá. Z toho, co jsem četl, jde o jedno z děl, které romantickou epochu pojmenovávají nejlépe, hluboce zevnitř a upřímně.

Psychologický román o studentovi Oktávovi, z Francie 19 století, který zažije velké zklamání v lásce. Jeho další láska Brigita, žijící na venkově, mu snad dá zapomenout na první veliké zklamání. více

Komentáře (0)