Dovolená v karavanu

recenze

Anna nemá zrovna lehký život. Je až po krk v dluzích a k tomu všemu přišla ještě o práci. Nejhorší je, že se nemusí postarat jen o sebe, ale i o své dvě dcery Chloé a Lily. Napětí kvůli finanční situaci však není to jediné, co Annu trápí. Chloé se najednou začíná chovat odtažitě a vyvádí věci nad kterými její matce zůstává rozum stát. A Lily je až příliš uzavřená do sebe.

Když dostane Anna odstupné, má dvě možnosti. Buď zaplatit všechny své dluhy a začít si hledat novou práci nebo naložit své dcery do karavanu a vydat se na cestu po Skandinávii. Poprvé v životě se rozhodně nebýt jen praktická a vydá se se svými dcerami na dlouhý výlet s nadějí, že se ke svým dcerám opět dokáže přiblížit.

Vivian Grimaldi už v Česku jedna kniha vyšla, ale ta mě bohužel nijak nezaujala. Tahle však zněla opravdu dobře. Podle anotace na mě kniha působila jako společenský román, který na jednu stranu využívá pozměněné téma z jiných knih, ale na stranu druhou má i mnoho vlastních myšlenek, které může nabídnout. A jelikož jsem měla z knihy takový pocit už jen po přečtení anotace, nemohla jsem se dočkat toho, co mi nabídne kniha samotná.

Příběh je napsán v ich formě, a to z pohledu všech tří žen – Anny, Chloé a Lily. Zajímavé ovšem je, že každá dějová linka je vyprávěna úplně jiným způsobem. Anna je v podstatě vypravěčkou svého příběhu, Chloé o svém životě píše na svém blogu a Lily vše svěřuje svému deníčku Marcelovi.

Ze začátku mi to přišlo opravdu jako zajímavé provedení, ale čím dál jsem se v knize dostávala, tím víc mi to přišlo nesmyslné. I když je to totiž vyprávěno třemi způsoby, tak ve skutečnosti v tom v podstatě není rozdíl. Kdyby se prostě jen klasicky střídaly ve vypravování, byl vy výsledek úplně stejný.

Styl psaní rozhodně není špatný. Nedá se říct, že by mě nějak extra zaujal, ale není ani špatný. Autorka dokáže věci vylíčit docela dobře, nechodí kolem horké kaše, ale zároveň není kniha ani moc strohá. Je to zkrátka takový způsob psaní, který má mnoho dalších autorů.

Námět knihy je opravdu zajímavý, ale příběh bohužel už tolik ne. Neskutečně se vleče a je jednotvárný. Správná kniha by měla mít nějaký začátek, střed a konec a měla by se alespoň snažit o nějakou zápletku, nějaký pořádný zvrat. Ovšem v tomto případě je začátek v podstatě stejný jako konec.

V knize se sice urazí docela dlouhá cesta, ale všechno to působí jednotvárně. Není tam nic, co by čtenáře přesvědčilo, aby s nadšením četl dál. Kniha na mě působila spíš takovým zbytečným dojmem. Jako kdyby popisovala klasickou obyčejnou poklidnou dovolenou, na které se nestalo absolutně nic zajímavého, což rozhodně nebylo účelem knihy.

Při tom to ze začátku vypadá, že se v knize bude jednat o spoustu problémů. A svým způsobem tam jsou některá závažná témata zmíněná, ale působí to na mě dojmem, jako kdyby tam byly jen tak mimochodem. Nikdo se jim pořádně nevěnuje. V důsledku tedy závažná témata působí dost malicherně, za což také hodně můžou i postavy.

Postavy jsou dobře popsané včetně jejich myšlenek a pocitům, ale v případě hlavních postav to bohužel nestačí. Možná ještě Anna je docela uvěřitelná, ale její dcery mi přijdou naprosto nereálné. Především jejich chování v žádném případě neodpovídá jejich věku. Chloé má být šestnáct, ale myšlenkově bych ji tipla tak na třináct a dvanáctiletou Lily tak na osm. Chování zkrátka nesedí k postavám, a tak kniha působí docela dost absurdně.

Řekla bych, že jsou to především postavy, kvůli kterým není ani děj zrovna oslnivý. Postavy, chování postav a příběh k sobě zkrátka nepasují. Samo o sobě to jsou docela zajímavé složky, ale jako celek k sobě zkrátka nepasují.

Cesta na sever by mohla být opravdu dobrá kniha, ale potřebovala by pořádně dotáhnout a vyladit. Je tu totiž tolik věcí, které k sobě nepasují, že z toho zkrátka nemohla vzniknout skvělá kniha. Je pravdou, že se číst dá, ale je to takový hodně slabý průměr.

Za sebe můžu říct, že jsem se začala nudit už někdy před půlkou, jelikož v knize bylo pořád dokola jedno a to samé. A věřím, že pro všechny, kteří toho mají hodně načteno by to bylo stejné. Ovšem i tak si myslím, že pokud nejste pravidelní čtenáři a jen sháníte nějakou knihu k línému povalování u vody, která by vám zkrátila dlouhou chvíli, tak by se vám mohla Cesta na sever dokonce i zalíbit.

Za poskytnutí knihy k recenze děkuji nakladatelství Grada - Cosmopolis.

Co když máme štěstí, které hledáme, přímo na očích? Sedmatřicetiletá Anna, matka dvou dospívajících dcer, se hroutí pod tíhou práce a nesplacených dluhů. S dcerami se potkává jen při snídani, celé dny a večery tráví v restaura... více

Komentáře (0)