Eva Maria Zurhorst: Soul sex

recenze

Každý z nás najde ve svém dosavadním životě dostatek důvodů k tomu si druhé raději držet od těla…Každý z nás žije více či méně emočně uzavřený. A naše těla jsou hřiště, na kterém se odehrává nejen sexualita, ale také vztah k nám samotným, světu, naše minulost otištěná do vzorců myšlení i vnímání. A naše budoucnost. Naše tělo i duše je hřiště pro budoucnost.
Dá se říci, že ať tuto knihu otevřete kdekoliv, všude vás zaujme. Takže až ji celou přečtete, zažijete, oceníte – můžete si ji nechat na nočním stolku pro náhodné inspirace, náhodná témata a velké pravdy, které platí snad kdykoliv!

Naučit se své tělo! Ano, vážně to často neumíme

A není to naše vina. Část knihy se stále vrací do často „(ne)vymazleného“ dětského období. Pokud tady nebylo plně uspokojeno vše, co dětská dušička potřebovala, máme zaděláno na ne úplně zdravé vzorce v dospělosti. Navíc máme sklony při nesouladu hledat chyby u druhého a unavený a nešťastný vztah spíše opouštět, než abychom hledali cesty hlouběji do vlastních duší.
Právě na partnerskou oblast nasedá množství tuhých slupek bolesti, křivd a tichých slz, nevyřčených slov. Někdy s těmito slupkami vstupujeme i do prvního partnerského vztahu. A dále už jen sílí… pokud tedy nemáme štěstí na intuitivně naladěného partnera, na bezproblémový vztah.
Pojďme s touto knihou po jednotlivých vrstvách těchto slupek. Jak může i emocionální hlad, strach, chladné dětství ovlivnit ten program běžící neustále „na pozadí života“, a který nás nutí cítit odpor, nevěru, nespokojenost nebo různé odchylky v sexuálním prožívání, sklon k dominanci nebo submisivitě, to všechno vzniká v citlivém dětství a další životní prožitky v nás tyto vzorce nenápadně, zcela nepozorovaně, utužují.
Otvírají se nám tu témata, která nás učí prožívat a poznávat, co si naše tělo pamatuje. Co prožívá, kde tuhne, a proč se tak děje. Otvírá témata, která jsou vyloženě zajímavá, jak třeba prožívají sexuální život pacienti s demencí, kteří už jsou osvobozeni od tuhosti konvencí a najednou jsou znovu děti. Za jak silné sklo nás staví traumata, ze kterých se nevědomým způsobem dostat nemůžeme. Jak vzniká vztek, ochromující hrůza i věčná nespokojenost.

Ne, nemusíte se rozcházet…

Ne, skutečně není třeba měnit partnera. A i toho, na kterého jste nyní možná rozezlena a zklamána, můžete znovu začít milovat, když se do toho společně pustíte. Když se do těch slupek pustíte spolu. Ostatně, ono stačí, když člověk pochopí celý princip kouzla fyzické lásky a toho, že tu navazujeme na to, kde jsme s mazlením skončili jako děti svých rodičů.
www.esoterikweb.cz

Stále více manželským postelím vládne bezvětří. Zatímco ženy v dlouhodobých vztazích postupně ztrácejí na milování chuť, mužům ničí duši a potenci stres. Ať už se svým partnerem roky nespíte, nebo jen zřídka, nebo máte po krk sex... více

Komentáře (0)