Herbář vzpomínek

recenze

Herbář vzpomínek
Erin Litteken
Skutečný příběh utajované ukrajinské tragédie řízené stalinistickým Ruskem

Po dlouhé době mám v rukou knihu, o které můžu říct, že si ji zapamtuju na hodně dlouho.

Dvě dějové linie. Dva naprosto odlišné světy. A přesto spojené jednou osobou.
Káťa je hlavní postavou linky, která je zasazena na Ukrajinu. Píše se rok 1929 a nic nenasvědčuje tomu, že se schyluje k jednomu z temných období ukrajinských dějin. Kolektivizace hospodářství, družstva, Kolchoz, OGPU Zda šlo o cílený, uměle vyvolaný hladomor s účelem decimovat ukrajinské obyvatelstvo, nebo zda bylo toto strašné období vedlejším výsledkem překotné kolektivizace a industrializace není dodnes jasně rozhodnuto. V každém případě, naše hrdinka je stržena proudem dějin a bude ji čekat jedna zkouška za druhou. Její rodina, její budoucí láska a snad i případně její vlastní rodina budou čelit všemu, co jim tento hrůzný čas nachystá. Zda a jak se s tím vypořádají, Vám vypoví tento román.

Cassie je jednou z hlavních postav druhé dějové linie, která se odehrává v roce 2004. Cassie po ztrátě manžela hledá sama sebe. Bohužel její situace se rozhodně nelepší a i její dcerka Birdie stále trpí traumatem ze ztráty otce. Po zamotaném úvodu knihy v této lince se nakonec Cassie a její dcerka nastěhují K Bobby, babičce Cassie.
Bobby už vzhledem ke svému stáří není v nejlepší kondici a tak Cassie řeší situace jako ukrajinsky psané lístečky na kredenci. Jídlo schované všude po domě a pozemku. A občas nevysvětlitelné chování, kdy Bobby mluví s jistou osobou, o které nikdo z přítomných neslyšel. Nebo ano?
Kdo je vlastně Bobby? Proč mlčí o své minulosti? A vyřeší Cassie svou situaci a najde ještě smysl, proč myslet na budoucnost?


Vrátím se k první linii příběhu. Holodomor. Kdo byl zlý a kdo v omylu není pro tuto knihu až tak podstatné. Jako čtenář jsem byl překvapený s jakou pragmatičností se dá taková lidská katastrofa vypsat na stránky knih. Čekal bych, že situace budou srdcervoucí, emoce budou sršet za každou tečkou ve větě. Upřímně řečeno, že katastrofu takového rozsahu nebude možno přečíst bez přestávky. Opak je ale pravdou a situace popisující všudypřítomnou smrt jsou věcné. Smrt se pro tyto lidi stala tragédií, všudypřítomnou. Samozřejmě vzbuzují hrůzu, soucita plno dalších pocitů. Celá tato věcná syrovost mi pak ale umožnila se více zaměřit na samotné postavy, za což jsem autorce velice vděčný. Naděje a láska je totiž to, co mnoho lidí v takové situaci hnalo kupředu a umožnilo jim přežít to nejhorší.
Pokud se přeci jen dostanete do situace, kdy Vás kniha vtáhne svou hrůzou, je kapitola včas ukončena a vracíte se do roku 2004 ke Cassie a její vcelku detektivní práci rozkrývání minulosti její babičky.

Pokud bych měl něco vytknout, je to postava Nicka, hasiče a gentlemana, který pomáhá Cassie s rozplétáním celé minulosti. Za mě byla tato postava až moc ideální formou muže. Ale třeba jsem mu jen záviděl jeho povahové rysy a vůbec všechno.

Kniha mne velmi příjemně překvapila svou dramatičností, věcností v popisech událostí. A nakonec i samotným koncem, který byl... Tenhle pocit nechám na Vás, protože v každém tato kniha zanechá něco jiného. Něco, co si ponese ještě nějaký čas s sebou.
Autor recenze Marek Sedláček

V roce 1929 je Kátě šestnáct let, je obklopena rodinou a je zamilovaná. Když do její vesnice dorazí Stalinovi příznivci, začíná se však její život měnit. Sousedé, kteří odmítají kolektivizaci, mizí neznámo kam a každý nový den je ... více

Komentáře (0)