Hnusné postavičky ze školy

recenze

Kaštánek (2019) / katy238

S příchodem podzimu se mi vybavuje nejenom dětská nechuť k návratu do školy, ale i nechuť ke slovům učitelky výtvarné výchovy, která se rok co rok opakovala. Posbírat před baráky kaštany (a nejlépe je ještě před sběrem rozeznat od psích bobků) a donést je do školy k realizaci kompletace divných postaviček. Nikdy nepřipomínaly, co měly, jejich stavba byla nuda a rozpadly se většinou už při cestě z lavice na zoufalou výstavku dokazující nedostatek invence všech zúčastněných.

Hrůza sama o sobě.

A ono ejhle, objeví se kniha s jednou takovou příšerností na obálce. To musí být děs. Jenže nebyl.

Kniha Vás přenese do Dánska, k vyšetřování vraždy. Divné vraždy se spoustou náhod. Vyšetřování vede mladá ambiciózní žena s nevyřešeným soukromím, která touží jen po povýšení a z pracovní povinnosti se musí dát dohromady s chlapíkem z Interpolu, průserářem, čerstvě degradovaným.

Tato nesourodá dvojice musí však spojit hlavy dohromady, aby přišla na kloub narůstajícímu počtu zavražděných žen. Jako upomínkový předmět nechává vrah u každé z nich panáčka z kaštanů. A dohledané stopy neomylně vedou k nedávno vyřešené vraždě dcery ministryně sociálních věcí. K uzavřenému případu, jehož narušený pachatel sedí bezpečně za mřížemi.

Ono jich je však více a více a oběma vyšetřovatelům začíná být více než jasné, že nejenom že budou muset o něco více spolupracovat, ale že nic není takové, jaké se zdá. A kaštanových panáčků stále nepříjemně přibývá i s jejich ubezdušenými předobrazy bez končetin.

Kniha měla docela dost velký marketing. Sice ne zase tak velký, jako standardní brak, ale sem tam nějaká reklama byla a to většinu zkušených čtenářů donutí zbystřit. Nemusí to značit dobré čtení, ovšem ohlasy čtenářů byly příjemně pozitivní a pochybovačů málo, tak dle zásady, že nejlepší názor si člověk udělá sám, jsem si knihu obstarala a pustila se do čtení. A bylo to super.

Děj odsýpal, vyšetřovatelé byli příjemně nesympatičtí, než jste je poznali blíže a trochu lépe pochopili a přitom Vám je autor necpal do zadku za každou cenu dojemnou minulostí. Jednotlivé vraždy byly až hnusně promyšlené, vedlejší dějové linie vše doplňovaly a celkově vše výborně sedlo. Rozuzlení se vydalo velmi zajímavou cestou a táhlo mě zjistit, co je na další straně, s čím dalším zase ti dva přijdou.

Interakce mezi hrdiny taky fungovala a přitom nikdo nikomu necpal standardní slaďáček jako bonus. Šlo hlavně a výhradně o šetření vražd a zamíchání případu zavražděného dítěte bylo tím impulsem, který tomu dodal další šťávu.

Kaštánek se mi líbil a to hodně. Po dlouhé době to byl thriller, který mi uvízl v paměti, hodlám si jej užít opětovně a při dalším čtení se zaměřit na jiné detaily. Autor se vydal zajímavou cestou a propojil dějové linie s lehkostí, zároveň však čtenáře nenechá vydechnout do poslední stránky, kdy nemáte tušení, jaké hnusné tajemství se ještě odkud vyvalí a co všechno je ještě jinak, než se zdá.

Tento Kaštánek mě rozhodně neznechutil a naopak jej doporučuji každému, kdo má rád thrillery stavěné „trochu jinak“ bez všeobecně poplatného patosu a chce u knihy trochu přemýšlet.

Což se u stavění těch malých zrůd na základní škole nedoporučovalo…

Podmanivý thriller od autora dánského seriálového hitu Zločin. Na předměstí Kodaně je nalezena zavražděná žena. Na místě činu policie objeví panáčka z kaštanů, na němž je otisk prstu patřící zmizelé dívce, jejíž případ byl dávn... více

Komentáře (0)