Jak najít v životě smysl?

recenze

Signál a šum (2024) / assa

"Všechno má nějaký význam. I ty úplně bezvýznamné věci. Třeba šum, který slyšíš, když ladíš staré rádio. Všechno má nějaký smysl. Viděl bys ho, kdybys měl dost velký nadhled. Neexistuje žádný zbytečný šum."

Neil Gaiman je úžasný vypravěč, který stvořil nezapomenutelná díla plná imaginace pohrávající si s tématem života a smrti. S experimentálním ilustrátorem Davem McKeanem mají za sebou několik společných projektů a spojení jejich sil vždy znamenalo záruku kvality. Jonathan Carroll se v předmluvě z roku 1992 o dvojici tvůrců vyjadřuje jako o virtuosech, což je naprosto výstižné přirovnání. Navíc nám jejich legendární dílo přináší Comics Centrum ve velkém formátu, díky němuž si ho můžeme vychutnat na maximum.
Grafická novela Signál a šum byla původně publikována na pokračování v britském časopise The Face roku 1989, aby byla posléze revidována a vydána kompletně v jednom svazku.

Příběh zkoumá vztah mezi apokalyptickou představivostí a osobní tragédií ústřední postavy, postaršího filmaře, kterému byla diagnostikována rakovina zrovna ve chvíli, kdy dostal od producenta zelenou a měl začít pracovat na svém novém filmu. Moc času mu nezbývá, i přesto se rozhodne na scénáři pracovat, s vědomím, že film nikdy nezrealizuje. Scénář pojednává o obyvatelích jedné malé vesničky, kteří se na sklonku roku 999 připravují na příchod nového tisíciletí a jsou přesvědčeni o tom, že nastane konec světa.

Knihu otevírají tři kraťoučké povídky (Vymazat, Dekonstrukce a Vier Mauern), jež jsou krásnou ukázkou toho, jak moc experimentálním autorem Dave McKean dokáže být.
Signál a šum je velmi depresivní, smutné, znepokojivé a temné dílo o pomíjivosti lidského života a uvědomění si, jak krátká doba nám tu byla vyměřena. Přesně takové příběhy si jednou za čas potřebujeme přečíst, aby nám otevřely oči a my si začali vážit každé jedné vteřiny našeho drahocenného života a neztráceli čas malichernostmi.

A pak se přehouplo nové tisíciletí. Velký skok, když čísla na našich palubních deskách a kalendářích přeskočila z 999 zpátky na samé nuly, a my všichni jsme na okamžik zadrželi dech, protože co kdyby náhodou nastal konec světa. Ale nic se nestalo, a tak jsme jen zívli, dopili šampaňská a, s výjimkou těch, kteří zemřeli, jsme se vrátili ke svým životům a všechno pokračovalo jako doposud.

Jak najít v životě smysl? Kdesi v Londýně umírá filmový režisér na rakovinu. Má v hlavě svůj nejvelkolepější film a zároveň největší umělecký počin, který vypráví příběh vesnice v očekávání konce světa v posledních hodinách ro... více

Komentáře (0)