Jen jedna bude královnou

recenze

Je květen 1465, je Válka růží - válka mezi rody Lancasterů a Yorků, která trvá již deset let a zem má nyní konečně nového krále a novou královnu – Eduarda z rodu Yorků a Alžbětu Woodvilleovou. Na trůn krále dosadil (po uvěznění starého krále Jindřicha) otec hlavních hrdinek hrabě Richard Neville z Warwicku. Královnu si ovšem král vybral sám a to, jak se ukáže, neměl dělat.
Střih
Je léto 1469 a otec dívek se vzbouří proti králi Eduardovi, zajme ho, uvězní na rodinném sídle Warwicku a na trůn se pokusí dosadit svého zetě Jiřího, který je manželem starší dcery Isabely. Nastává zajímavá situace – v žaláři sedí už dva králové Jindřich a Eduard a na trůn má nastoupit třetí. Vypadá to, že hrabě Warwick si může dělat v království co chce a taky dělá. Rodina obou dívek je nejmocnějším rodem v Anglii, jenže vítr fouká každou chvíli jiným směrem a politická situace se obrací. A obrátí se ještě několikrát, než se k moci dostane opět král Eduard a s ním jeho bratři Jiří a Richard (pozdější Richard III.) všichni z rodu Yorků. Ale trůn je bohužel jen jeden a boj o moc se nakonec rozhoří i mezi bratry.

Paní Gregory si vcelku bez námahy drží svoji tradičně vysokou úroveň psaní a příjemný vypravěčský styl. Za hlavní postavu a vypravěčku celého příběhu si zvolila Annu Nevilleovou, mladší dceru hraběte z Warwicku a později ženu Richarda z Yorku, královskou vévodkyni, třetí „královnu“ v pořadí na trůn. Sestra Anny Isabela, je provdána za Richardova bratra Jiřího, v pořadí na trůn jsou druzí, hned po vládnoucím Eduardovi a jeho dětech. Toto uspořádání tropí neplechu nejen mezi bratrskými ale i mezi sesterskými vztahy. Phillipa Gregory se těchto napjatých mezilidských vztahů mistrně chopila a už tak zajímavé historické období tak získalo na ještě větší čtenářské zajímavosti.
Příběh tedy vypráví Anna a krom osudu jejího sledujeme i osudy její sestry Isabely. Nejsou to osudy pro tehdejší ženy nijak netypické – nejdříve jsou, vzhledem ke svému vysokému postavení, loutkami v mocenské politice svého otce a posléze se stávají cenným zbožím pro svoje manžele, kterým přinesou krom modré krve i značné bohatství a vliv Nevilleovy rodiny. Zdá se ale, že alespoň Anna se za svého Richarda vdala z lásky nebo přinejmenším z částečně vlastní vůle. Autorka trochu přidala dějinným událostem na romantickém lesku, ale proč ne, třeba to tak snad aspoň v něčem mohlo být i ve skutečnosti, kdo ví :).

Děj knihy rozhodně není popisem poklidně plynoucí historie a šťastného rodinného života hlavních hrdinů. Naopak co kapitola to zvrat na politické scéně tehdejší Anglie. Koneckonců probíhá stále Válka růží a oba rody si navzájem nic nedarují. O moc se perou i další tehdejší významné rodiny a v čele všech bojuje o své místo na výsluní rodina Riversů, mají dobré výchozí postavení – na trůně sedí jejich královna a král Eduard podléhá jejímu vlivu. I ve středu vládnoucího rodu Yorků se nacházejí zrádci a „převlékači kabátů“ a jsou to lidé, od kterých by to nikdo nečekal a ze zahraničí už vystrkuje své ambiciózní růžky Jindřich Tudor …

Postavy obou dívek Anny a Isabely mi nejdříve nebyly moc sympatické, projevovaly se jako namyšlené slečinky, jenže ony byly vychovány jako dcery velmi významné rodiny a otec s nimi postrkoval směrem k trůnu. Měly tedy nejspíše proč si o sobě hodně myslet. Jak autorka postupně tvořila portréty jejich osudů, začaly mi být obě dívky sympatičtější. Co se týče vládnoucího páru Eduard- Alžběta, vydržel mi můj názor na ně od začátku až do konce. Nejdříve romantický pár – král si vzal svoji královnu z lásky – se změnil v klasicky podpantoflovou domácnost. Eduard působil jako slaboch, manipulovaný a využívaný svojí ženou a její rodinou. Zajímalo by mě, jestli královna Alžběta byla skutečně taková bezcitná mrcha, jak je v knize popsána. To Richard byl něco úplně jiného :) v knize je představen jako čestný, charakterní muž, věrný svým zásadám a své rodině.

Zpracování tématu je, u paní Gregory, jako vždy kvalitní. Umí dobře vypíchnout podstatné události a zasadit do nich svoje hrdiny přirozeně a věrohodně. Čtenář se nenudí spíš naopak, občas je problém se od stránek urvat :).

Philippa Gregory otevřela mému historie chtivému já další zajímavou kapitolu anglických dějin. O Válce růží si budu muset přečíst více – tato kniha byla dobrým úvodem.

Isabela a Anna z Warvicku byly dvě sestry, které vlastní otec postavil proti sobě. Tak toužil, aby jeho rod vládl Anglii, že mu nebylo líto své dcery obětovat. A jeho sen se splnil. Anna využije svých půvabů, provdá se za Richarda... více

Komentáře (0)