Jičínské pole mrtvých

recenze

Vlastimil Vondruška patří k autorům, které stále více obdivuji. Vezměte si, kolik knížek už dokázal napsat? Kolik početných sérií vytvořil? A kolik radosti tak svým čtenářům udělal? A přitom má stále spoustu nápadů na další a další díla. A podstatné je také to, že nápady jsou vesměs originální, proto mě jeho příběhy pořád baví. Tohle je to, co opravdu obdivuji. Připadám si jako malé dítě, když natěšeně čekám, až mi přijde další jeho knížka. Tentokrát jsem se nemohla dočkat knihy Jičínské pole mrtvých, která je už 12. dílem ze série Letopisů královské komory. Přiznám se, že tuto sérii čtu trochu na přeskáčku, i tak je ale požitek ze čtení obrovský.

V první řadě chválím obálku. Moc se mi líbí, v jakém kabátku tato série nyní vychází. V knihovničce pak jednotlivé díly vedle sebe vypadají opravdu hezky, což je potěcha pro oko. Miluji, když mi knihovna září pastelovými barvičkami. Je mi sice jasné, že důležitější je, co se ukrývá uvnitř (tedy obsah) ale i pěkný kabátek prostě potěší.

Jen těžko bych našla něco, co bych této novince mohla vytknout. Líbí se mi náměty plné intrik, šarmantní postavy (srdce čtenářek určitě zaplesá) i prostředí, kde se příběh odehrává, protože okolí Jičína, to je můj kraj. Vlastimil Vondruška je prostě PAN spisovatel, který má podchycené a promyšlené úplně všechno.

Co mám na knize Jičínské pole mrtvých nejraději? Především spojení historie s detektivní linkou. Tady nechybí ani lehká romantika (aneb za vším, co muž dělá, hledej jeho lásku - sám Jiří Adam z Dobronína se o tom přesvědčí) a troška humoru. Příběh je příjemně napínavý a já měla problém dát knížku z ruky. V podstatě jsem celé vyprávění přečetla za jeden den, je to prostě opět skvělé. A samozřejmě mám moc ráda Vondruškův styl psaní. Jeho čeština je krásná a v jeho knihách jsem snad ještě nenašla žádnou pravopisnou chybu, to je pro mě dalším skvělým bonusem, protože v některých se to chybami jen hemží.

Myslím, že je naprosto jasné, že toto dílo je vhodné pro všechny, kteří mají autora rádi. U takových čtenářů je to jednoznačně sázka na jistotu. Dále knihu doporučuji všem, kteří si rádi přečtou nějakou historickou detektivku.

Za městem Jičínem na cestě k Zebínu je ohrazená louka, na níž se od pradávna pohřbívaly oběti morových epidemií, ale také popravení zločinci, sebevrazi a kacíři. Jednoho dne se na této louce objeví mrtvé tělo velíšského lesmistra.... více

Komentáře (0)