K Ježíšku potrhané ideály

recenze

Utajené dějiny Spojených států (2015) / herdekfilek

Dějiny naplněné nudou. Doslova nudou. Proč nudou? Protože se děje to, co se děje a vše je tak záludně nudné, všední, zhovadilé. To přetahování o moc, přelévání peněz teď těm, pak těm druhým. A za vším hledat páky, které hýbají světem, hledat to přihlouplé Cui Bono, protože ve prospěch člověka to nebude, to ne, to rozhodně ne. K tomu nikdy nebyl důvod.

Vždyť už jen křesťanství, jedno z největších náboženství, si zvolilo za symbol ukřižovaného Krista. Aby lid věděl, co jej čeká, když začne blouznit o tom, že by nebylo sem tam od věci, začít myslet také na člověka, na lidstvo jako celek. Udělat něco v jeho prospěch, ne jemu na úkor. Nehledat přihlouplé Cui Bono, aby jeden mohl vytrčit ukazováček a křičet – já to věděl, vy… vy… hajzlové. Ale aby si hleděl té hloupé slovní zajetosti a nacházel cesty, které vedou k idylickému božímu království na zemi. To by nejspíš měl být cíl.

Protože když se člověk podívá na lidstvo z dálky, vidí v naprosté většině jen přetahování, aroganci, zhnusení, zlověstné Cui Bono, únavu z žití, nechuť žít a lačnost žít na úkor. Hlavně proti všem. Jsme ve válce, přeci, neustále, všichni se všemi. Krista jsme ukřižovali my všichni, protože takhle scestné myšlenky, to mi promiňte, s těmi ať se jde klouzat, falešný prorok bídných a nemohoucích slepců, kteří se plazí po zemi, blátem a střepy, jen aby tamti, no ti, měli víc prostoru, aby mohli radostně poskočit, když vám, nám, chtějí dupnout na krk.

A tak se svět neustále dělí na několik vlivných skupin. A slepci ráchající se v dekadenci souhlasu, tedy my všichni, jako tupé ovce bečí tu na jednu stranu, tu zase na druhou. Nyní je v módě bečet směrem k Americe. Je v módě být antiamerikanistou. Zastávat takový ten mírný, evropsky tradiční levicový švih. To pohrdání jejich nabubřelou existenci bez našich hlubokých zkušeností. Bez naší minulosti naplněné filosofií, kulturou, prožitkem skutečné existence. K smíchu.

Oliver Stone a Peter Kuznick sepsali knihu Utajené dějiny Spojených států. Při přečtení titulu knihy se člověku vybaví Erich von Daniken, novodobý pohádkář pro dospělé a jeho UFO, energie seroucí se člověku už i do každodenního života, kosmírné rozmístění pyramid a utajených civilizací, které, kdyby byly tak úžasné, jsou tu místo nás, nepíše o nich nějaký Daniken jako o vyhynulých nadlidech. Jak je něco utajené, většinou člověka napadne, že to bude také pěkná ptákovina, která má za cíl jediné – manipulovat, snažit se člověku vecpat svůj pohled na věc.

Nakašlat na to, že? Na konspirační teorie. Na to vědění, které si doma cucají z prstů zakřiknutá hovada, delegující sebe sama na zneuznané génie.

Stone i s Kuznickem na to šli trochu jinak. Neměli potřebu se patlat v utajených společnostech, které řídí, pod taktovkou satana, celý svět. Autoři se rozhodli zaměřit na detaily. Protože v detailu je ďábel. Říká se. A to i bez utajených společností v pozadí chodu dějin.

Proto se vrhli do malých, zdánlivě bezvýznamných detailů, které ovšem o dění ve společnosti ve výsledku křičí víc, než patetické proslovy hlav států. V knize neodkrývali utajené dějiny, ale připomínali určité souvislosti, které, dají-li se do kupy, dávají výsledný obraz. Obraz, který je naším, ne jejich, ale naším CV.

Kniha čtenáře, mě, vás, kohokoliv, provede jedním staletím. Započne první světovou válkou, překlene se do války druhé, pak studené, vietnamské, afghánské a bůh ví jaké ještě. Smysl je jediný. Spojovat detaily do mozaiky. Hledat souvislosti. Ne utajované souvislosti, ale souvislosti nepropírané obden médii. V detailu je ďábel, proto tam je i pravda. Takže ne, kniha není přecpaná konspiracemi, ale detaily. A někdy není od věci vzít si do ruky lupu.

Kniha samozřejmě reflektuje zlo Spojených států. Jejich nitky, kterými uvrhávají do války celý svět. Ale podobně má naděláno na hlavě většina států. Spojené státy jsou jen momentálně na koni. Ale ono je to časem přejde a pak si budeme číst Utajené dějiny jiných zemí, jiných vládců. A víte co? Ono to bude jak přes šablonu. Jak přes kopírák.

Být ničím v chodu dějin, je vcelku fajn. Být informovaným ničím v chodu dějin, to teprve stojí za hovno. Jak by bylo jednodušší žít bez vědění toho všeho. Bez touhy nebýt paranoidní. Jak by bylo fajn, žít ve společnosti, kde se člověku nedupe po páteři jen proto, že prachy vládnou světu. Kdyby se Kristus narodil teď, nepřitloukli by ho na kříž, prostě by jej ignorovali. Ono těch Kristů je teď jako máku. Případně by si Krista koupili. Nechal by se koupit. Všichni se přeci necháme kupovat dnes a denně. Tak proč ne on.

---

Utajené dějiny Spojených států Oliver Stone

Temné stránky americké historie od anexe Havaje po tažení v Iráku. Mysleli jste, že znáte americké dějiny? Tato kniha, bořící mýty o hodných a dobrotivých Spojených státech, vás přesvědčí o opaku. USA se v průběhu 20. století s... více

---

Komentáře (3)

Přidat komentář

---