Každá Eva má svých 50 (tisíc) stínů..

recenze

Padesát stínů Evy (2013) / Lowelllyyp

Mezi bibliofily ani mezi normálními občany už není téměř nikdo, kdo by nevěděl, co je to "Padesát odstínů šedi" .. Docela silný erotický román, který ve světě sklízí obrovský úspěch. A čtení bez červenání taky nelze. Po vydání této trilogie jako by se s tímto žánrem pytel roztrhl, všude je toho plno a navíc je již teď napsáno velmi mnoho parodií. Protože potřebnou reakcí na nejrůznější emoce je smích. Čistý a prostý, a ten dokáže vyvolat i pravda zaobalena do vtipných souvětí. Což se právě povedlo Rosselle Calabró.

V supermarketu:
"Adame, já omdlím."
"Prosím tě, omdli až za chvilku, jo? Teď vybírám meloun."

Tato autorku byste potkali v Milánu a to nejčastěji s rohlíkem na tváři a kočkou v ruce. Také miluje knížky a kočky. Její Padesát odstínů Adama se okamžitě stalo bestsellerem a nyní se prodává všude možně (i u nás). Ale i ženy chtěly svou Evu..

Každá bytost ať už lidská či vyfantazírovaná (elfové existují) má jisté přednosti a také naopak vady. Je jedno, jestli je ochotna si to přiznat nebo ne. A někdy je potřeba jakýsi seznam těch největších stínů, aby se vědělo, čemu se vyvarovat. Nemůže být řeč o nikom jiném než o ženách. Každá je originál a přesto se v tolika věcech shodují. Od každodenní raní rutiny po slastné ulehnutí do svých loží. O názoru na své Adamy .. ani nemluvím.

Navíc se můžete dozvědět spoustu věcí, které jste zaručeně nevěděli..

Marilyn Monroe byla krátkozraká jako krtek. Proto také měla ten svůj legendární pohled do prázdna jako někdo, kdo myslí bůhví na jaké prasečinky, a ona zatím jako vetchá stařenka v duchu přemítala, kam si asi tak mohla založit brýle.
(To kdybych napsala na písemku .. aneb - co vím o Marilyn Monroe)

Veřejně hlásím, že Padesát odstínů šedi jsem nečetla a v brzké době se na to rozhodně nechystám. Souvislost tohohle veledíla s ono trilogií je viditelná úplně v celé obálce. možná proto jsem se trochu bála, že to bude právě něco takového jako 50 Shades.. Ale vůbec. Dokonce jsem to předčítala mamči. Pravda některé pasáže (odstíny) jsem přeskakovala, než bych se hanbou propadla, ale všechno je to fakt vtipně napsané. S mamkou jsme chytaly jeden buchec za druhým a nejlepší na tom je, že to nejsou úplně plané žvásty. Ty ženy se v tom fakt můžou najít.

Není to psáno formou jednoho děje - jen seznam stínů a k tomu příslušné vysvětlení. Pro pohodový večer, kdy žena potřebuje vypnout. Hodit starosti na chvíli za hlavu a zasmát se nad strastmi jejího každodenního života - dokonalé..

Tahle knížka se nedá hodnotit na hvězdičky.. nemá příběh, nejde to. Někdo to třeba ani nebude schopný přečíst, někdo to zhltne. Záleží na typu člověka, na místě čtení, jestli nějaký vetřelec neotravuje.. Užijte si to.

Podívat se na sebe do zrcadla po ránu, jakmile se probudíme, to může být opravdu velmi silný zážitek, Jedná se o extreme-mirroring, extrémní sport, který by měl být zařazen mezi největší smrtelná rizika z leknutí.

Ani ženy přece nejsou dokonalé jako z románu. Přesto mohou být milovány. V každé ženě je nejméně padesát (tisíc) odstínů, stínů a nedokonalostí, které ji činí vnitřně bohatou a zároveň nepochopitelnou pro druhou stranu vesmíru. V... více

Komentáře (0)